Jak vystěhovat nezdárného potomka
asy se mění a s nimi i vztahy k obydlí. V některých dobách potomek opouštěl rodiče velmi záhy, ihned po dosažení zletilosti. Činil tak sám a rád, neboť si přál osamostatnění. V jiných dobách zase nebývaly k dispozici volné byty, a tak se potomek ženil či vdával proto, aby zvýšil šanci získat byt nový.
V dnešní době je ale všechno jinak. Potomek už dávno dospělého věku velmi často (takřka v polovině případů) sdílí s rodiči společnou domácnost, povětšinou k oboustranné spokojenosti. Ale vyskytnou se i opačné případy. Pak je soužití obtížné, ba téměř nemožné a právo zná cesty, jak se takového nezdárného, a přitom společně bydlícího potomka zbavit.
Když je soužití k nepřežití
Důvody, proč rodiče touží dostat z bytu nezdárného potomka, bývají několikerého druhu: domácí násilí (blíže viz 26. díl – Intimní domácí násilník), spory vyplývající ze společného bydlení (například proto, že potomek odmítá přispívat na nájem a služby spojené s bydlením), agresivní přístup k místu bydlení, když se potomek pravidelně vrací v noci v podnapilém stavu a demoluje jeho zařízení, popř. dluhy a obtěžující návštěvy exekutora. Nechce-li se potomek dobrovolně odstě- hovat, je někdy zapotřebí zbavit se ho právní cestou.
Žaloba o vyklizení bytu
Pokud se rodič pro takový krok rozhodne, rozhodně mu lze doporučit konzultaci s advokátem. Svépomoc, tedy postup, kdy rodiče vymění zámky a synovy kufry postaví před dveře bytu, je riskantní a není vyloučeno, že by posléze synovi museli nahradit způsobenou škodu. Právník posoudí právní vztah rodičů k bytu, protože žalobu může úspěšně podat jen ten, komu svědčí právo (vlastnické, nájemní či jiné) k předmětnému bytu.
Není-li potomek vlastníkem nebo ná- jemcem bytu, odvozuje se jeho právo bydlení od práva rodičů. Právník také dokáže správně formulovat žalobní petit, kterým je nejčastěji žaloba na vyklizení bytu.
Nový občanský zákoník již nepracuje s bytovými náhradami, rodiče však budou muset prokázat potomkovo nepřijatelné chování, což nemusí být tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Soudní proces může trvat několik měsíců či let a nelze předpokládat, že by se během této doby vztahy mezi členy rodiny zlepšovaly. Podle zkušeností je tomu spíše naopak.
Pokud se ani pak potomek neodstěhuje, je třeba přistoupit k vymáhání rozhodnutí, které provádí exekutor.