Minuta hluku za demokracii
PRAHA Éterem se nesl vtip o tom, že v ulicích je stejně policajtů jako v roce 1989. S přibližujícím se večerem začalo přibývat potyček a policie musela zasahovat u pražského Mánesova mostu. Přes den ale Česko zažilo jeden z nejklidnějších 17. listopadů poslední doby. A tak zatímco u Rudolfina se v půl šesté večer policejní psi rozštěkali a do smíchu kvůli hrozícímu střetu příznivců Miloše Zemana s Antifou příliš nebylo, ve dvě odpoledne na Národní vytahovali lidé z kapes telefony, aby si fotili dva esenbáky s malým černým psíkem. Povelům „Vem si je! Trhej!“se smáli. Stejně jako scénce s megafonem.
Jen podloubí, kde se tradičně za- palují svíčky a pokládají květiny, se letos uzavřelo. A už vlastně napořád. Česká advokátní komora, které budova na Národní třídě patří, se tak rozhodla z bezpečnostních důvodů. I kvůli svíčkám, kterých tady každoročně hoří stovky.
Právě v podloubí v roce 1989 zbili příslušníci komunistického Sboru národní bezpečnosti mnoho studentů. A na tom místě jsou lidé více než čtvrtstoletí zvyklí vídat pamětní desku s rukama ukazujícíma vítězné V. Teď se přemístila ven do ulice. Od časných ranních hodin tady v průběhu dne pokládali květiny a zapalovali svíčky již tradičně politici a veřejní činitelé. „Je důležité o svobodu a demokracii pečovat, získávat pro ni podporu, což není vždycky jednoduché,“prohlásil zde premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Zkusme se spojovat, a ne rozdělovat. Chce to víc pochopení mezi lidmi, míň nenávisti a závisti. A dobrou náladu,“kontroval ministr financí Andrej Babiš (ANO) s tím, že žádné ohrožení nevidí.
Krnáčová, Tvrdík a panda
Odpoledne byl nově umístěný památník obklopen desítkami lidí. Svíčky se letos objevovaly také u původního východu z podloubí, který je nově zasklený a do ulice Dvojice v uniformách z roku 1989 vystavuje fotografii ze sametové revoluce. Zatímco za světla byla Národní spíš poloprázdná, v pět odpoledne už na ní nebylo k hnutí. Procházel tudy karnevalový průvod Sametové posvícení, který z české politické scény nešetřil ni- koho. Objevily se karikatury Sobotky, prezidenta Miloše Zemana, pražské primátorky Adriany Krnáčové (ANO), ale i Jaroslava Tvrdíka, bývalého ministra obrany za ČSSD a současného zástupce čínské firmy CEFC pro Evropu. Čínská tematika vůbec byla v průvodu znát, Národní se procházela i obří panda. V davu byly vidět české nebo tibetské vlajky.
Po páté hodině se tady začal tvořit lidský řetěz se svíčkami. Původně organizátoři chtěli, aby se táhl až na Újezd, nakonec byl o mnoho kratší. I když byly na Národní tisíce lidí, většina z nich se do řetězu nezapojila.
Národní zůstala letos spíš apolitická. Politické proklamace se přesunuly hlavně na Václavské náměstí, kde od čtyř odpoledne probíhal koncert Pro budoucnost. Zahájil ho zpěvák Jaroslav Hutka a až do pozdního večera tady lidé mohli slyšet na padesát krátkých vystoupení.
V zaplněné horní části náměstí bylo vidět transparent s nápisem Nechceme za prezidenta Putinova agenta nebo Svoboda není prázdný pojem. V půl osmé večer se pak na Václavském náměstí rozezněly budíky. Namísto tradiční minuty ticha zvolili organizátoři minutu hluku. Budíky měly probudit občan- skou společnost a politiky, aby se víc zasazovali za hodnoty demokracie a svobody.
Připomínal se ale také rok 1939, kdy nacisté zatkli a popravili několik studentů. U pražské Hlávkovy koleje zaznělo Ach, synku, synku, oblíbená píseň prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, i chorál Ktož jsú boží bojovníci.
„To jsou nedovolené tiskoviny!“je slyšet z megafonu na pražské Národní. O pár vteřin později kolem probíhá mladík, který do všech stran rozhazuje letáky. A za ním, s megafonem v ruce, běží esenbák. Je 17. listopadu.
Města vzdala hold studentům
Den za svobodu a demokracii, který je úzce spojen se studenty, oslavovalo také Brno. V šest večer vyšel z kostela sv. Tomáše na Moravském náměstí lampionový průvod. Měl připomenout zavření vysokých škol nacisty v roce 1939.
Brno, symbolicky právě včera, uctilo také studenta, jehož tělo se našlo v roce 1981 na dně propasti Macocha. Smrt Pavla Švandy, který se zapojoval do aktivit proti komunistickému režimu, se nikdy nepodařilo objasnit. Teď má pamětní desku na brněnské fakultě architektury.
K připomínce 17. listopadu se lidé scházeli i na dalších místech země. Například v Karlových Varech, kde zapalovali svíčku tradičně u hlavní pošty, či v Litomyšli, kde si dávali sraz na Zámeckém návrší u lavičky Václava Havla.
Děkujeme všem, kdo v desetiletích útlaku zachovali rovnou páteř, často tváří v tvář velkým osobním rizikům. Nezapomínejme, že boj za svobodu a demokracii nikdy nekončí. Jedná se o trvalý proces a zodpovědnost je na nás všech.