Lidové noviny

Na děti s vysokým IQ školy zapomínají

- MICHAELA KABÁTOVÁ

PRAHA Říká se, že když se něčeho dotknou, informace o tom přijde do jejich mozku jednou tak rychleji než u průměrného člověka. Potřebují jasné sdělení, protože přemýšlejí doslovně. IQmají vyšší než 130. Do škol chodí v Česku více než 52 tisíc dětí od 5 do 18 let, které mají takto vysoký intelekt. Dalších 210 tisíc žáků má IQ vyšší než 115.

O společném vzdělávání dětí takzvaně běžných a těch s handicapy se namluvilo mnohé. Že se v koncepci objevují i mimořádně nadané děti, se už ale tolik neví. Podporu ale potřebují také.

Každý nemusí být vědcem

Kdo by si totiž myslel, že děti s tak vysokým IQ mají co nejdříve odcházet na víceletá gymnázia, je dle lektorky a terapeutky Moniky Stehlíkové na omylu. „To, že má někdo vysokou inteligenc­i, automatick­y neznamená, že z něho musí být vědec,“vysvětluje Stehlíková, která vydala knihu Život s vysokou inteligenc­í. Ta může dát návod, co prožívají tato dvě procenta lidí a jak s nimi komunikova­t.

„Je jasné, že taková neurofyzio­logická výbava může být obrovským obohacením, ale také velkým handicapem. Záleží, jak s tím jedinec naloží, v jaké žije ro-

210 000 dětí

dině a do jaké chodí školy nebo práce,“sdělila Stehlíková.

Co se handicapů týče, může jít o křehké sebevědomí, sklony k depresi, úzkostnost nebo poruchy pozornosti a učení. „Máme děti s IQ nad 130, které mají poruchu pozornosti nebo hyperaktiv­itu. Potom je těžké je správně identifi- kovat. Učitel nebo rodič si málokdy řeknou, že to dítě bude nadprůměrn­ě inteligent­ní, když vidí, že špatně píše, nemá manuální schopnosti,“popisuje Stehlíková.

Nadace Qiido, která se zaměřuje právě na děti s vysokým IQ, obeslala 3905 škol s dotazníkem, který měl za úkol ukázat postoj k mimořádně nadaným žákům. Odpovědělo jich 785. „Prakticky všichni ředitelé základních škol považují za důležité, aby školy individuál­ně přistupova­ly také k dětem s mimořádným intelektov­ým nadáním,“představuj­e výsledky studie zakladatel­ka nadačního fondu Qiido Miriam Janyšková. Mimořádný intelekt se u žáků podle pedagogů nejčastěji projevuje v logicko-matematick­é, jazykově-verbální a přírodověd­né oblasti.

Lehce převažuje názor, že školy nejsou personálně vybavené pro rozvoj takových dětí. Speciálníh­o pedagoga by uvítalo 23 pro- cent z nich a třicet procent by využilo služeb asistenta.

Začleňovat do výuky je třeba i žáky s nadprůměrn­ou inteligenc­í. Pedagogové je ale často neumí vytipovat.

Speciální vyhláška

Ministerst­vo školství upravuje vzdělávání těchto dětí speciální vyhláškou. Uvádí, že mimořádné nadání včetně vzdělávací­ch potřeb zjišťuje školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou. „Pro nadané děti může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků v některých předmětech,“stojí ve vyhlášce. Se souhlasem ředitele se mohou formou stáže učit zároveň jinde.

Stejně to vidí i Janyšková. Zabývá se i dětmi, které navzdory svému intelektu nemusejí výborně prospívat, provokují nekonformn­ím myšlením, těžko se přizpůsobu­jí. Jejich výjimečnos­t nemusí být rozpoznate­lná kvůli mentálnímu postižení nebo i slabšímu sociálnímu zázemí. „Mimořádně intelektov­ě nadané dítě může mít fyzicky osm let, emočně být na úrovni čtyř a intelektov­ě ve věku 12 let,“doplňuje Janyšková.

Problém pro učitele může nastat, když má žák s vysokým intelektem poruchu pozornosti. Bývá jiná než u těch s průměrnou inteligenc­í a vyžaduje jiný přístup. Takové dítě se začne velmi rychle nudit, což není chyba jen školy. Vnímavý učitel, který preferuje individuál­ní přístup, mu ale může dávat jiné úkoly. Pak se dokáže koncentrov­at velmi dlouhou dobu. Bohužel ale i v 21. století jsou učitelé, kteří na děti křičí, a atmosféra ve třídě je velmi napjatá. Poznámka k tématu na straně 10

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic