Evropa hledá u Obamy ujištění
Při svém posledním zahraničním turné zamířil dosluhující americký prezident Barack Obama do Německa. V sérii berlínských schůzek nicméně tentokrát nejde tolik o něj, ale spíš o Donalda Trumpa, který ho v lednu vystřídá. Evropa neví, co od něj očekávat.
BERLÍN/PRAHA Uplynulo osm let, během nichž nebyla o společná vítězství nouze. Nechyběly ale ani strmé propady a bolestná zklamání. Jako to, když se německá kancléřka AngelaMerkelová dozvěděla, že její mobilní telefon odposlouchávala americká zpravodajská agentura NSA.
I navzdory podobným krizím důvěry zůstal svazek mezi Washingtonem a Berlínem za éry dua Obama–Merkelová jedním z nejpevnějších spojenectví na mezinárodním poli. Ať už šlo o postoj ke konfliktu na Ukrajině, pakt o íránském jaderném programu, nebo mezinárodní klimatickou dohodu. Nepřekvapí tak, že při svém posledním zahraničním turné nevynechal dosluhující šéf Bílého domu právě Německo. „Kancléřka Merkelová byla patrně mým nejbližším partnerem na mezinárodní scéně posledních osm let,“nechal se ostatně slyšet Obama krátce před odjezdem.
Po dvoudenní návštěvě Řecka zkraje tohoto týdne přistál jeho prezidentský speciál ve středu večer v Berlíně. Ještě ten den pak spolu s Angelou Merkelovou asi tři hodiny diskutovali. Včera od- poledne je čekala v německé metropoli další bilaterální schůzka před dnešním společným setkáním s představiteli Francie, Itálie, Británie a Španělska. Zatímco pro Obamu je třídenní berlínská zastávka příležitostí rozloučit se se svými zahraničními spojenci, pro druhou stranu představuje jeho návštěva především mimořádně cennou možnost dozvědět se to nejpodstatnější o jeho nástupci.
Budoucí šéf Bílého domu Donald Trump se totiž už v předvolební kampani nijak netajil kritikou, že Evropa příliš spoléhá na Washington jako na garanta bezpečnosti a většina zemí nevydává na svou obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu. Ze zemí Aliance na ni tolik uvolňují vedle USA jen Británie, Řecko a Estonsko. Letos zřejmě této hranice dosáhne ještě Polsko.
A i když newyorský magnát od volebního triumfu svou rétoriku celkově zmírnil, pochyby na druhé straně Atlantiku o tom, co od něj očekávat, rozhodně nezmizely. Prezident Obama přitom se svým nástupcem minulý týden už osobně jednal zhruba hodinu a půl přímo v Bílém domě. Nejen německá kancléřka, ale i další přední evropští státníci tak nyní od Obamy očekávají potvrzení, zdali Trump zachová strategická partnerství, včetně závazků v NATO, jak se odcházející americký prezident vyjádřil po schůzce se svým nástupcem.
Vedle možného uvolnění vazeb USA se zbytkem Aliance po Trumpově nástupu do úřadu přitom panují mezi evropskými státníky také obavy, zdali Moskva nevyužije období mocenského přechodu ve Washingtonu k zahájení ofenzivy v Sýrii či na Ukrajině. Při dnešním jednání s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, britskou premiérkou TheresouMayovou, italským premiérem Matteem Renzim a španělským premiérem Marianem Rajoyem by tak Obama s Merkelovou měli diskutovat i o zpřísnění sankcí vůči Rusku za tato jeho vojenská angažmá.
Prezident na roztrhání
Evropa přitom není jediná, kdo tápe v tom, co od nového amerického prezidenta čekat. Podle Trumpova týmu už s budoucím šéfem Bílého domu nebo jeho viceprezidentem hovořila asi třicítka světových státníků. Jako vůbec první měl přitom v plánu se s ním včera v New Yorku také osobně sejít japonský premiér Šinzó Abe. Ostrovní císařství s mocenskou výměnou ve Washingtonu podobně jako Evropu svírá nejistota ohledně amerického setrvání v roli bezpečnostního garanta.
Japonský premiér se v New Yorku zastavil před summitem Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který se koná o víkendu v peruánské metropoli. Míří tam přitom mimo jiné právě i Obama nebo čínský prezident Si Ťin-pching.