Česko si musí určit svoje místo
Iniciativa nové Hedvábné stezky přinese řadu benefitů. Prvním je rozvoj infrastruktury, dopravy či energetiky. „Nezáleží na tom, jestli železnice povede přes Česko. Projekt zlepší konektivitu a z toho bude profitovat i Česká republika,“říká Sue Anne Tayová, expertka banky HSBC na čínskou měnu.
LN Co je přesně obsahem iniciativy čínské vlády – nové Hedvábné stezky?
Podstatou projektu je vybudování dopravního spojení mezi Čínou a Evropou přes střední a východní Asii a východní a střední Evropu. Střední a východní Evropa je klíčovým regionem, protože je jakýmsi mostem z Asie do Evropy. Nová Hedvábná stezka má dvě části. Pás povede po pevnině, bude ho zajišťovat hlavně železnice, z velké části vysokorychlostní. Stezku tvoří námořní cesty přes jihovýchodní Asii do Indie, na Střední východ, na západní pobřeží Afriky a do Středozemí. Pozemní trasa byla rozdělena na několik etap. Jedna spojí Kazachstán s Ruskem, další povede z města Čcheng-tu (hlavní město provincie S’-čchuan – pozn. red.) do polské Lodže. Záměrem projektu pozemní trasy je spojit šestnáct čínských měst s dvanácti evropskými metropolemi.
LN V čem vidíte výhody, které nová Hedvábná stezka přinese?
Tou první a bezprostřední je rozvoj infrastruktury, dopravy, energetiky a konektivity. Druhá výhoda plyne pro obchod. Nezáleží na tom, jestli železnice povede přes Českou republiku, nebo ne. Jak jsem již řekla, projekt zlepší konektivitu a z toho bude profitovat i Česko. Zboží se na čínský trh dostane rychleji. Dalším benefitem je příliv investic. Rozvoj obchodu přitáhne další investice. LN Jak bude do projektu zapojena Asijská banka pro rozvoj infrastruktury (Asian Infrastructure Investment Bank – AIIB)?
AIIB je rozvojovou bankou, podobně jako Světová banka, jejíž založení navrhla Čína. Její základní kapitál činí 100 miliard dolarů. Zakládajícími členy je 57 států, počet členských zemí se zvýší. Doposud je jedinou členskou zemí AIIB ze střední a východní Evropy Polsko. Oznámeny již byly dva projekty, které AIIB financuje, a to v Kazachstánu a v Pákistánu. AIIB se bude podílet i na financování nové Hedvábné stezky, zdrojů kapitálu ale bude víc. Byl například založen Fond Hedvábné stezky, což je čínský fond, jehož většina kapitálu pochází z rezerv centrální banky. LN Jaké konkrétní benefity přinese projekt Česku?
Pro Česko bude asi relevantnější pozemní spojení. Podstatou nové Hedvábné stezky je přiblížit Čínu a asijské trhy těm evropským. Nikdy dříve tu nebyl takový plán na integraci. Představte si, že z města Čcheng-tu do Lodže bude cesta vlakem trvat mezi jedenácti až čtrnácti dny. Česko bude profitovat nejen z toho, že je součástí regionu, který bude mít výhody z lepší dopravní infrastruktury, ale má i unikátní polohu coby leteckého hubu. Z Prahy byly zavedeny tři přímé linky do Číny, konkrétně do Pekingu, Šanghaje a do Čcheng-tu. Očekává se, že přepraví do Česka příští rok 400 tisíc čínských turistů. LN Existují nějaké plány, jak se do projektu zapojí Česko?
Zatím jsem nic konkrétního neslyšela. Již byly zveřejněny plány infrastrukturních projektů v Polsku a v Maďarsku. EIU (Economist Intelligence Unit – pozn. red.) publikovala nedávno seznam potenciálních infrastrukturních projektů nesouvisejících s Hedvábnou stezkou a nebylo řečeno, že do těchto projektů budou zcela jistě investovat Číňané. Bylo uvedeno, že se tak stane možná, na některých již čínští investoři pracují. Za Česko v seznamu byly uvedeny dva projekty, a to rychlostní silnice R7 a druhým byl lázeňský projekt. Je možné, že je více projektů, ale nebyly zveřejněny. Je bez diskusí, že projekt nové Hedvábné stezky táhnou čínské investice. To ale neznamená, že čínské firmy nebudou potřebovat lokální partnery. Budou spolupracovat s lokálními bankami, budou mít lokální subdodavatele.
LN V Česku se hodně hovoří o čínských investicích, ale v porovnání s Polskem či Maďarskem zaostáváme. Čím je to způsobeno?
Maďarsko pojí k Číně dlouhodobé přátelství. A společná historie je důležitým faktorem. Polská vláda se pasovala do pozice vstupní brány Číňanů do Evropy v rámci nové Hedvábné stezky. Moje otázka tedy zní: kde vidí Česká republika svoje místo v projektu?
LN Nová Hedvábná stezka se často zmiňuje v souvislosti s čínskou měnou. Pomůže tento projekt k dalšímu využití renminbi v mezinárodním obchodu?
S novou Hedvábnou stezkou souvisí pokračující internacionalizace renminbi (RMB). Začátkem října byl RMB zařazen Mezinárodním měnovým fondem do měnového koše zvláštního práva čerpání (SDR). Připojil se tak k elitnímu klubu globálních rezervních měn vedle amerického dolaru, eura, japonského jenu a britské libry. To můžeme brát jako uznání za to, co se Číně podařilo udělat na finančním trhu. RMB se stále častěji stává měnou v obchodním styku. Pocházím ze Singapuru, a pokud bych odsud obchodovala s nějakým čínským podnikatelem, použili bychom určitě RMB. V souvislosti s pokračující ekonomickou integrací ve světě se bude RMB využívat ve stále větším počtu transakcí. Čína je ekonomickou velmocí, ale využití čínskéměny v mezinárodním obchodu tomu doposud neodpovídá. To se zcela jistě změní.
LN Zmínila jste internacionalizaci čínské měny. Co tento proces znamená?
Tento proces započal před několika lety v Hongkongu a v Macau. Dnes již přes sto zemí využívá ve vzájemném obchodu s Čínou a s Hongkongem RMB. Samozřejmě že čím rozvinutější jsou obchodní vztahy konkrétní země s Čínou, tím běžnější jsou platby v RMB.
RMB je dnes pátou nejpoužívanější měnou v obchodním styku, v procentuálním vyjádření jde ale stále o malé číslo. Je již řada investičních produktů denominovaných v RMB. Zmiňme například panda bondy, které jsou vydávány v Číně zahraničními subjekty. První evropskou zemí, která vydala dluhopisy v RMB na čínském trhu, se stalo letos koncem srpna Polsko. Internacionalizace čínské měny bude nadále pokračovat. Proto radíme všem firmám, pokud obchodují s Čínou, aby měly vlastní strategii pro čínskou měnu.
LN Kde vidíte nyní největší rizika pro zahraniční společnosti, které při obchodování využívají RMB?
Nenazvala bych to riziky. Očekáváme, že v krátkodobém výhledu bude čínská měna volatilní, což bude způsobeno děním ve světě. Myslím, že v porovnání s předchozím rokem nyní již lidé nejsou tak znepokojeni vývojem čínské ekonomiky. Zvykli si, že roste mezi šesti a sedmi procenty. Vidím více příležitostí ve využití čínské měny. Je nutné lidi vzdělávat, hovořit s bankéři, nalézt správného bankovního partnera. To skutečně hraje velkou roli. V Číně je finanční trh regulován a mezi jednotlivými provinciemi jsou podstatné rozdíly.