Naše krajní pravice kulhá za Evropou

Sázka na kulturně orientovanou antimigrační kartu v českém prostředí zatím k tučným volebním ziskům nevede

Lidove noviny - - Česká Pozice -

letošního roku dokonce vedla předvolební průzkumy v Nizozemsku.

Z dlouhodobého sledování politických preferencí v rámci projektu České televize Trendy Česka vyplývá, že totéž platí v Česku pro SPD i pro Úsvit. Asi 60 až 65 procent voličů obou hnutí tvoří muži. Co se týče vzdělání, obě dosahují nejnižší podpory u vysokoškoláků.

Česká krajně pravicová hnutí se však liší nízkou podporou starších generací. Zatímco v nejmladší věkové skupině od 18 do 29 let by hnutí Úsvit a SPD získala v průběhu uplynulých dvanácti měsíců ve volebním modelu asi sedm až devět procent, u žádné jiné věkové skupiny by pravděpodobně ani jedno nepřekonalo pět procent a u lidí nad 60 let by získala asi jedno procento hlasů.

Tento výsledek kontrastuje například s voliči UKIP, kterémédia spojovala především s podporou starších věkových skupin, či Švédských demokratů, jejichž voliči vykazovali podobnou věkovou strukturu jako zbytek elektorátu. Zdá se, že v Česku protestní hlasy starších voličů dosud sbírají komunisté.

Další dělicí linií mezi voliči a nevoliči krajní pravice je geografie, především velikost místa bydliště. Například ve zmíněných prezidentských volbách v Rakousku se ukázala poměrně ostrá dělicí čára mezi městem a venkovem. Hofer byl mnohem úspěšnější ve venkovských oblastech a malých sídlech, zatímco Van der Bellen vítězil ve velkých městech. A také v dobrých volebních výsledcích francouzské pravicové populistky Marine Le Penové hrál velkou roli Paříží přehlížený a frustrovaný venkov.

U voličů v České republice však velikost místa bydliště nehraje ve volbě krajní pravice příliš velkou roli. Jak v malých, středních, tak ve velkých obcích by SPD a Úsvit získaly v součtu ve volebním modelu mezi šesti a osmi procenty hlasů. Pouze v Praze by jejich souhrnný volební výsledek byl spíše blíže pěti procentům. I pro jiné strany v Česku ale zpravidla platí, že velikost místa bydliště, s výjimkou trochu odlišné Prahy, nehraje ve volebních preferencích velkou roli.

Největším specifikem české krajní pravice ale zůstává její relativně slabá podpora. Ukazují to jak výsledky krajských voleb, tak data z projektu České televize, v němž je dotazována podpora v hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud by se volby do ní konaly od září 2015 do září 2016, hnutí Úsvit a SPD by v součtu získala přibližně sedm procent hlasů a žádné z nich by se pravděpodobně do sněmovny nedostalo.

V součtu mají tedy dnes SPD a Úsvit podobnou podporu, jako měl Úsvit ve volbách v roce 2013 před svým rozpadem, nicméně v kontextu, kdy podpora krajní pravice v celé Evropě výrazně posiluje. Proč česká krajní pravice natolik zaostává za současným rozmachem obdobných stran v Evropě?

Volební výsledky strany Úsvit – Národní Koalice či Okamurova hnutí SPD kontrastují s podporou krajní pravice ve zbytku Evropy. Jedním z důvodů může být, že většina českých hlavních politických stran vystupuje natolik odmítavě k přijímání většího počtu uprchlíků, že antimigrační politika krajně pravicových stran je jen extrémnější formulací, nikoliv skutečnou alternativou k našemu politickému mainstreamu.

Možné příčiny

Jednou z odpovědí je, že většina hlavních tuzemských politických stran vystupuje natolik odmítavě k přijímání většího počtu uprchlíků, že antiimigrační politika krajně pravicových stran představuje jen extrémnější formulaci, nikoliv však skutečnou alternativu k českému politickému mainstreamu.

Tato situace může být také důsledkem toho, že zatímco pravicový populismus v Česku bojuje o přežití, v centru české politiky vyrostl v podobě hnutí ANO populismus, někdy označovaný jako politického středu. Ostatní strany, především ČSSD, proto možná musely zaujmout pod tlakem okolností dostatečně negativní postoje k migraci, aby se jejich ztráta na sílící hnutí ANO ještě nezvyšovala.

Roli mohly hrát i konflikty uvnitř krajně pravicové scény, které vyústily nejprve v rozpad původně Okamurova Úsvitu a oddělení SPD a později v hašteření Úsvitem s Konvičkovým Blokem proti islámu. Protiislámských a protimigračních uskupení tady možná na jednu malou zemi se zhruba 20 tisíci poměrně integrovanými muslimy a jedním z nejmenších podílů migrantů v Evropě bylo mnoho a možná se i příliš hádala.

Ondřej Císař z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Sociologického ústavu Akademie věd k tomu řekl, že v Česku jsou ve srovnání s okolními zeměmi, například Maďarskem nebo Polskem, volby více ovlivněny ekonomickými tématy, zatímco kulturně-sociální konflikty zůstávají spíše upozaděny.

Sázka pouze na kulturně orientovanou antimigrační kartu je tedy v českém prostředí strategie, jež zatím k tučným volebním ziskům nevede. Ani podpora především mladých a méně vzdělaných voličů není pro krajně pravicové strany žádnou výhrou. Ti totiž chodí k volbám nejméně a často své volební preference mění.

V součtu mají dnes SPD a Úsvit podobnou podporu, jako měl Úsvit ve volbách v roce 2013 před svým rozpadem, nicméně v kontextu, kdy podpora krajní pravice v celé Evropě výrazně posiluje

Autor je asistentem na katedře sociologie Filozofické fakulty UK v Praze

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.