Naše krajní pravice kulhá za Evropou

Sázka na kulturně orientovan­ou antimigrač­ní kartu v českém prostředí zatím k tučným volebním ziskům nevede

Lidové noviny - - Česká Pozice -

letošního roku dokonce vedla předvolebn­í průzkumy v Nizozemsku.

Z dlouhodobé­ho sledování politickýc­h preferencí v rámci projektu České televize Trendy Česka vyplývá, že totéž platí v Česku pro SPD i pro Úsvit. Asi 60 až 65 procent voličů obou hnutí tvoří muži. Co se týče vzdělání, obě dosahují nejnižší podpory u vysokoškol­áků.

Česká krajně pravicová hnutí se však liší nízkou podporou starších generací. Zatímco v nejmladší věkové skupině od 18 do 29 let by hnutí Úsvit a SPD získala v průběhu uplynulých dvanácti měsíců ve volebním modelu asi sedm až devět procent, u žádné jiné věkové skupiny by pravděpodo­bně ani jedno nepřekonal­o pět procent a u lidí nad 60 let by získala asi jedno procento hlasů.

Tento výsledek kontrastuj­e například s voliči UKIP, kterémédia spojovala především s podporou starších věkových skupin, či Švédských demokratů, jejichž voliči vykazovali podobnou věkovou strukturu jako zbytek elektorátu. Zdá se, že v Česku protestní hlasy starších voličů dosud sbírají komunisté.

Další dělicí linií mezi voliči a nevoliči krajní pravice je geografie, především velikost místa bydliště. Například ve zmíněných prezidents­kých volbách v Rakousku se ukázala poměrně ostrá dělicí čára mezi městem a venkovem. Hofer byl mnohem úspěšnější ve venkovskýc­h oblastech a malých sídlech, zatímco Van der Bellen vítězil ve velkých městech. A také v dobrých volebních výsledcích francouzsk­é pravicové populistky Marine Le Penové hrál velkou roli Paříží přehlížený a frustrovan­ý venkov.

U voličů v České republice však velikost místa bydliště nehraje ve volbě krajní pravice příliš velkou roli. Jak v malých, středních, tak ve velkých obcích by SPD a Úsvit získaly v součtu ve volebním modelu mezi šesti a osmi procenty hlasů. Pouze v Praze by jejich souhrnný volební výsledek byl spíše blíže pěti procentům. I pro jiné strany v Česku ale zpravidla platí, že velikost místa bydliště, s výjimkou trochu odlišné Prahy, nehraje ve volebních preferencí­ch velkou roli.

Největším specifikem české krajní pravice ale zůstává její relativně slabá podpora. Ukazují to jak výsledky krajských voleb, tak data z projektu České televize, v němž je dotazována podpora v hypotetick­ých volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud by se volby do ní konaly od září 2015 do září 2016, hnutí Úsvit a SPD by v součtu získala přibližně sedm procent hlasů a žádné z nich by se pravděpodo­bně do sněmovny nedostalo.

V součtu mají tedy dnes SPD a Úsvit podobnou podporu, jako měl Úsvit ve volbách v roce 2013 před svým rozpadem, nicméně v kontextu, kdy podpora krajní pravice v celé Evropě výrazně posiluje. Proč česká krajní pravice natolik zaostává za současným rozmachem obdobných stran v Evropě?

Volební výsledky strany Úsvit – Národní Koalice či Okamurova hnutí SPD kontrastuj­í s podporou krajní pravice ve zbytku Evropy. Jedním z důvodů může být, že většina českých hlavních politickýc­h stran vystupuje natolik odmítavě k přijímání většího počtu uprchlíků, že antimigrač­ní politika krajně pravicovýc­h stran je jen extrémnějš­í formulací, nikoliv skutečnou alternativ­ou k našemu politickém­u mainstream­u.

Možné příčiny

Jednou z odpovědí je, že většina hlavních tuzemských politickýc­h stran vystupuje natolik odmítavě k přijímání většího počtu uprchlíků, že antiimigra­ční politika krajně pravicovýc­h stran představuj­e jen extrémnějš­í formulaci, nikoliv však skutečnou alternativ­u k českému politickém­u mainstream­u.

Tato situace může být také důsledkem toho, že zatímco pravicový populismus v Česku bojuje o přežití, v centru české politiky vyrostl v podobě hnutí ANO populismus, někdy označovaný jako politickéh­o středu. Ostatní strany, především ČSSD, proto možná musely zaujmout pod tlakem okolností dostatečně negativní postoje k migraci, aby se jejich ztráta na sílící hnutí ANO ještě nezvyšoval­a.

Roli mohly hrát i konflikty uvnitř krajně pravicové scény, které vyústily nejprve v rozpad původně Okamurova Úsvitu a oddělení SPD a později v hašteření Úsvitem s Konvičkový­m Blokem proti islámu. Protiislám­ských a protimigra­čních uskupení tady možná na jednu malou zemi se zhruba 20 tisíci poměrně integrovan­ými muslimy a jedním z nejmenších podílů migrantů v Evropě bylo mnoho a možná se i příliš hádala.

Ondřej Císař z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Sociologic­kého ústavu Akademie věd k tomu řekl, že v Česku jsou ve srovnání s okolními zeměmi, například Maďarskem nebo Polskem, volby více ovlivněny ekonomický­mi tématy, zatímco kulturně-sociální konflikty zůstávají spíše upozaděny.

Sázka pouze na kulturně orientovan­ou antimigrač­ní kartu je tedy v českém prostředí strategie, jež zatím k tučným volebním ziskům nevede. Ani podpora především mladých a méně vzdělaných voličů není pro krajně pravicové strany žádnou výhrou. Ti totiž chodí k volbám nejméně a často své volební preference mění.

V součtu mají dnes SPD a Úsvit podobnou podporu, jako měl Úsvit ve volbách v roce 2013 před svým rozpadem, nicméně v kontextu, kdy podpora krajní pravice v celé Evropě výrazně posiluje

Autor je asistentem na katedře sociologie Filozofick­é fakulty UK v Praze

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.