Kamery: nová past na zloděje kovů

Krádeží sice ubývá, ale stát i tak přitvrdí Chystá povinný monitorovací systém ve sběrnách surovin

PRAHA Ochranka ostravské společnosti OKD nedávno nachytala skupinku mužů při krádeži kovů. Zloději, posléze zadržení policií, se neváhali bránit baseballovými pálkami. Tak moc si cenili lupu, který chtěli obratem zpeněžit ve sběrně surovin.

Přes výrazný pokles oproti minulosti zatěžují práci policie stále ještě tisíce krádeží kovů ročně.

Stát proto chystá ještě drastičtější opatření proti nenechavcům: od ledna 2018 by měli všichni provozovatelé sběren odpadů vyba- vit své prostory kamerovým systémem. Ten má pomoci dokázat kdy, kdo a co jim konkrétně nabízel k výkupu. „Chceme omezit a do blízké budoucnosti úplně potlačit negativní jevy, které jsou s výkupy kovů spojeny,“vysvětluje ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart.

Opatření je součástí novely zákona o odpadech, již má vláda na stole. Provozovatelé výkupenmusejí podle předlohy záznamy z kamer evidovat po 30 dnů. Ministerstvo to konzultovalo s Úřadem na ochranu osobních údajů.

Policie ještě v roce 2014 evidovala 18 tisíc případů krádeží hutního materiálu a kabelů v celkové hodnotě více než půl miliardy korun. Loni začala pro výkupny totiž platit přísnější zpravidla, za přinesené kovy musely platit pou- ze bankovním převodem, nikoliv hotově. I tak ale bylo v roce 2015 nahlášeno 6035 krádeží kovových předmětů. Krade se všechno možné: kanály, poklopy, svodidla, dopravní značky, kabely, trubky, konstrukce, strojní zařízení, lešení, ale i hřbitovní urny. Obětí zlodějů se často stávají imajitelé domů s měděnými okapy.

Největší malér v souvislosti s krádežemi kovů hrozí ve veřejné dopravě. „Pokud (zloději) ukradnou na dráze zabezpečovací zařízení a srazí se vlaky, tak už jde o bezpečnost lidí. To samé v případech, kdy zmizí dopravní značka. Řidič pak neví, jestli je na hlavní, nebo na vedlejší silnici, a může snadno dojít k vážné nehodě. O svodidlech ani nemluvě,“varuje Manhart.

Zástupci Správy železniční dopravní cesty vážnost situace potvrzují. Loni na železnici evidovali 290 krádeží železných součástek, při kterých tratili 12,5 milionu korun. „Vítáme v tomto ohledu jakékoliv zpřísnění legislativy,“reaguje mluvčí správy Marek Illiaš. Už zavedení bezhotovostních plateb pomohlo trestnou činnost snížit zhruba o polovinu.

Kamery mají pomoci dokázat, kdo konkrétně, co a kdy něco vykoupil. Při kontrolách se totiž provozovatelé sběren často odvolávají na to, že věci, které vykupovat nesmějí, jim ve výkupně leží z dávných dob. noviny,“popisuje ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart.

O šrot přicházejí i sběrny

„Je potřeba říct, co všechno to má hlídat, kolik kamer má optimálně být a jak dlouho máme uchovávat záznam. Kamerový systém jsme už většinou pořídili sami, nečekáme na to, až nám to někdo nařídí, protože nám taky lidi kradou šrot a přicházíme o spoustu peněz,“tvrdí předseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Petr Miller.

A dodává, že pro výkupce jsou mnohem větší problém než krádeže současné ceny. „Jestli si někdo myslí, že se nekrade kvůli bezhotovostním platbám, tak se plete. Důvodem je to, že cena železa prakticky ztratila hodnotu. Vykupujeme železo za 2,50, už i papír má větší cenu, vykupuje se za 3,1 koruny za kilogram.“

Detaily povinností chce ministerstvo ještě stanovit ve vyhlášce. S tou se čeká na to, až zákon projde vládou. Vyhláška by měla říct například to, kolik kamer bude muset provozovatel pořídit, jakou mají mít kvalitu či úhel záběru, nebo to, jak se mají záznamy uchovávat. O tom se chce resort ještě bavit se samotnými provozovateli sběren odpadů.

Podobné opatření funguje například na sousedním Slovensku. I oni zavedli povinnost mít monitorovací zařízení. Navíc výkupny musejí používat certifikovanou a pravidelně kontrolovanou váhu. Pokud někdo odpad vykoupí, v provozovně musí surovina poté zůstat ještě nejméně sedm dní. „Zjišťovali jsme také, jak to mají zařízené v západních zemích, ale narazili jsme na to, že se jich problematika krádeží kovů netýká. Kovový odpad odevzdávají občané do systému obce,“vysvětluje Manhart.