„Proč Rathovu kauzu nedostal Rampula?“
Obhajoba exhejtmana Davida Ratha útočí na klíčové důkazy. Dozor případu podle nich neměla zahájit Lenka Bradáčová
PRAHA Psal se říjen roku 2011 a David Rath spokojeně úřadoval ve svém středočeském hejtmanství. Netušil však, že v tu dobu se bývalý policista a toho času soukromý detektiv Libor Gregor vydal do Brna na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), aby zde oznámil své podezření na Ratha a spol. z páchání trestných činů při veřejných zakázkách.
V Gregorově ohlášení figurovala i firma sídlící v Ústí nad Labem, a tak brněnští žalobci rozhodli, že oznámením bývalého policisty by se mělo zabývat krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem vedené Lenkou Bradáčovou.
Případ pro Rampulu
Vyšetřovatelé případ rozpracovali a v květnu 2012 Ratha a spol. zatkli. Posléze se dozor nad případem přesunul z Ústí do středních Čech, neboť ke stěžejním trestným činům mělo dojít ve Středočeském kraji. Jenže právě fakt, že případ odstartovala současná šéfka pražského vrchního státního zastupitelství, je nyní podle zjištění LN nástrojem a fintou pro obhájce Rathovy skupiny, jak exhejtmana z případu vysekat a nejdůležitější důkazy policie shodit jako nezákonné.
Podle právníků Ratha a spol. totiž přidělení kauzy pod tehdy ústeckou žalobkyni Bradáčovou způsobilo, že podezřelí nedosáhli na „místně příslušného“soudce. Ten se dle právníků nacházel v Praze či středních Čechách. Rathovu kauzu ale řešili ústečtí soudci.
Jinými slovy případ neměla zahájit Bradáčová, nýbrž Vrchní státní zastupitelství v Praze. Jenže úřadu tehdy šéfoval kontroverzní zástupce Vlastimil Rampula, který v červnu 2012 padl a přesunul se do advokacie. Mezi jeho klienty dnes patří například lobbista Ivo Rittig. Je možné, že vyšetřovatelé Rathovy kauzy neměli v Rampulovo zastupitelství příliš důvěru.
„Kdyby to bývalo rozhodovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, muselo by si vybrat soud třeba na Praze-západ. Jenže případ dozorovalo ústecké krajské zastupi- telství, které vůbec nemohlo do Prahy či Středočeského kraje,“sdělil LN vlivný advokát Tomáš Sokol, jehož klienty jsou manželé Kottovi (jsou spoluobžalováni s Rathem – pozn. red.). Sokol dodal, že ústečtí státní zástupci si vybrali soud ve svém obvodu (ústecký okresní soud), který dle jeho mínění nebyl místně příslušný.
Loni v červenci soud Ratha nepravomocně poslal na 8,5 roku do vězení. Letos v říjnu ale odvolací soud rozsudek překvapivě zrušil. Důvody Vrchní soud v Praze zatím neuvedl. Je však pravděpodobné, že jádrem argumentace bude zpochybnění důkazů v podobě klíčových odposlechů či zajištěných milionů korun v krabici od vína, které představují hlavní „sílu“celého vyšetřování.
Trhlina v argumentech
Rathova hra se státními zástupci má ale nemalou trhlinu. Nejvyšší státní zastupitelství řízené Pavlem Zemanem nadále trvá na zvoleném postupu, kdy dozorem nad přípravným řízením pověřilo ústeckou žalobkyni Bradáčovou. „Nejvyšší státní zastupitelství věc ‚nepřidělilo‘, ale postoupilo jako podání, které by mohlo být posouzeno jako trestní oznámení. Na základě vyhodnocení informací obsažených v podání oznamovatele (expolicista a soukromý detektiv Libor Gregor – pozn. red.) dospělo NSZ k přesvědčení o věcné a místní příslušnosti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem,“potvrdil LN mluvčí nejvyšších žalobců Petr Malý.
Dodal, že o přidělení případu Rampulově instituci nemohla být
V letech 2007 až 2012 vedl Vlastimil Rampula Vrchní státní zastupitelství v Praze. Do funkce jej jmenoval exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, aby o pět let později s Rampulou vedl souboj o jeho odvolání.
Získal pověst „zametače“– například v kauze gripenů. Jeho někdejší podřízený Libor Grygárek byl podezřelý, že kryl řeč. „Z těch informací (obsažených v Gregorově oznámení – pozn. red.) nevyplývalo, že by snad byla dána příslušnost Vrchního státního zastupitelství v Praze, ta nebyla shledána ani v dalším průběhu přípravného řízení.“
Toto stanovisko NSZ je klíčové. Tehdejší ústecké žalobkyni Bradáčové totiž nezbývalo nic jiného než se na základě trestního řádu ohledně povolení k nasazení odposlechu či domovním prohlídkám obrátit na kterýkoli okresní soud v obvodu její působnosti – lobbistu Romana Janouška a případ jeho tajných švýcarských kont.
Po odchodu ze státního zastupitelství se vrhnul na advokacii. Když vypukla kauza Nagygate, stal se obhájcem lobbisty Ivo Rittiga.
Dnes mezi Rampulovy klienty patří i bývalý vysoce postavený policista protikorupční policie Radek Holub v případu Beretta. tedy v ústeckém regionu. S tím souhlasí i prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula, který je přesvědčený, že žalobci tehdy rozhodovali podle zákona a správně vybrali soud ve svém „rajonu“.
Ústavní zásah
Podle prezidenta Unie státních zástupců postupu žalobců v kauze Rath neodporuje ani důležité rozhodnutí Ústavního soudu z letošního dubna. V něm ústavní soudci upřesnili problematiku místní příslušnosti soudů v takzvaném přípravném řízení – tedy na samotném začátku pátrání, kdy detektivové často využívají skryté metody vyšetřování (především odposlechy a sledování osob – pozn. red.). K takovým úkonům policisté a žalobci potřebují souhlas soudu. Dosud platilo, že o výběru soudu rozhodoval podle trestního řádu státní zástupce. Ústavní soud však praxi zpřísnil.
Výběr soudu se musí řídit místem, kde byl trestný čin spáchán. „Ústavní soud v odůvodnění uvedl interpretační vodítko pro bu-
doucí případy. Výslovně řekl, že jeho názor neplatí zpětně. Do té doby je třeba vycházet z trestního řádu, který jasně stanovuje, že pro přípravné řízení je místně příslušný soud, v jehož obvodu je činný dozorový žalobce,“uvedl pro LN Matula.
Advokát Sokol si ale nemyslí, že by se stanovisko Ústavního soudu nemohlo týkat i již rozběhnutých případů. „Je to otevřená a neskončená hra. Ústavní soud se zřejmě pokusil udělat hranici a říct, že pokud k takovýmto excesivním případům došlo před daným nálezem, tento nález nemá na případ vliv. Tážu se však, zda nálezu bylo potřeba. Co když si soudce řekne: ‚Daný nálezmě nezajímá, sám jsem dospěl k závěru, že soud byl místně nepříslušný, a proto neuznám důkazy, které byly na základě jeho rozhodnutí obstarány?‘“naznačuje advokát Sokol.
Nutno dodat, že v Rathově kauze dosud rozhodovalo několik soudců. Ani jeden z nich příslušnost soudu v přípravném řízení nezpochybnil.