Merkelová chce zaútočit na rekord
Pokud by současná německá kancléřka na podzim 2017 znovu vyhrála volby a vydržela další čtyři roky v úřadu, začala by se dotahovat na rekordmany v čele vlády, křesťanské demokraty Konrada Adenauera a Helmuta Kohla.
BERLÍN/PRAHA Téměř půl roku se Angela Merkelová zdráhala naznačit, jestli se bude na podzim příštího roku ucházet o další čtyřletý mandát.
Včera ukončila mlčení i všechny spekulace. V Berlíně oznámila, že povede křesťanské demokraty (CDU) znovu do voleb. Stalo se tak téměř na den přesně 11 let poté, co ji parlament poprvé zvolil do čela vlády.
Podporu Merkelové vzápětí vyjádřil i šéf sesterských křesťanských socialistů (CSU) Horst Seehofer. A nakloněno je jí i veřejné mínění. Dle šetření agentury Emnid si 55 procent Němců přeje, aby 62letá politička v úřadě setrvala.
Své rozhodnutí oznámila poté, co hlavně ze zahraničí přicházely v posledních dnech apely, aby v čele vlády pokračovala. Americký list The New York Times ji dokonce označil za „poslední obránkyni liberálního Západu“, čímž reagoval na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.
Jak ale včera upozornil deník Die Welt, jakkoli je Merkelová v zahraničí považována za silnou političku, doma není její pozice zdaleka tak jednoznačná.
Především to prý souvisí s neustále klesající podporou pro její CDU. Bez dobrého volebního výsledku přitom kancléřka pozici v čele spolkové vlády neobhájí.
Od jara letošního roku přišli křesťanští demokraté v řadě regionálních voleb o značný počet hlasů, někde dokonce i o možnost vrátit se po letech do vlády.
List Handelsblatt ústup z pozic v minulých dnech dokumentoval statistikou, z níž vyplývá, že když se kancléřka v roce 2005 ujímala vlády, měla její CDU celkem 94 ministrů v zemských vládách, nyní jich má pouze 48.
Minulý týden utrpěla Merkelová další citelnou porážku. Musela totiž ustoupit ve věci příštího spol- kového prezidenta a souhlasit s nominací sociálnědemokratického ministra zahraničních věcí Franka-Waltera Steinmeiera.
Veřejná podpora pro německou kancléřku prošla v posled- ních měsících výraznou proměnou. Například na jaře 2015, kdy se rozhodovalo o další existenci eurozóny, dosahovala její popularita okolo 70 procent.
Na podzim téhož roku následo- val strmý pád, kdy kvůli přílivu tisíců běženců do Německa klesla její podpora na 46 procent.
Merkelová je první představitelkou některé z hlavních německých stran, která oznámila kandi- daturu pro příští celostátní volby. Sociální demokraté, kteří nyní tvoří spolu s CDU spolkovou koalici, zatím o volebním lídrovi jasno nemají. Předseda strany Sigmar Gabriel, jenž je nyní ministrem hospodářství, by rád kandidoval, ale nemůže si být jistý podporou. Řadě členů strany například vadí, že ministr prosazoval obchodní dohody s USA a Kanadou, stejně tak fakt, že za jeho éry nebývale narostl vývoz zbraní z Německa. Zelení, kteří by mohli hrát po volbách klíčovou roli, své lídry teprve vyberou ve vnitrostranickém referendu.
V případě, že byMerkelová vytvořila svou čtvrtou vládu, přiblížila by se v délce působení kancléřům Konradu Adenauerovi (14 let) a Helmutu Kohlovi (16 let).
Jakkoli je Merkelová v zahraničí považována za silnou političku, doma není její pozice zdaleka tak jednoznačná, píše deník Die Welt
Cílem je získat zpět zklamané voliče
Strana německé kancléřky včera také rozhodla o strategii, s jakou půjde do voleb. Hlavním úkolem má být získat zpět zklamané voliče, kteří začali volit protestní Alternativu pro Německo (AfD).
Voličům, již se od ní odklonili kvůli migrační politice, CDU slibuje přísný postih těch, kteří zneužívají azylový systém, včetně jejich rychlejšího vyhošťování. Další cílovou skupinou mají být rodiny s dětmi a lidé se středními a nižšími příjmy.
Komentář k tématu čtěte na straně 10