Turci se obracejí k EU zády, Rusové se radují
LIMA/PRAHA S japonským premiérem si ruský prezident Vladimir Putin začal včera tykat a nebyl to jediný důvod, proč měl zjevně dobrou náladu. Šinzó Abe ho pozval 15. a 16. prosince do Japonska, slíbil mu vřelé uvítání i hotel s horkým přírodním pramenem. Ruský lídr opět pocítil, jaké to je být respektovaným členem společenství mocných.
Politici se sešli v Peru, kde se koná summit Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Metropole Lima hostí nejen ruského, ale i amerického a čínského prezidenta – Baracka Obamu a Si Ťin-pchinga. Společně se tyto tři země podílejí na světovém HDP 57 procenty.
Setkání Obamy s Putinem prezentovaly ruské vládní sdělovací prostředky jako nedůležité, neboť odstupující americký lídr už pro Moskvu nemusí být zajímavý. Zároveň naznačovaly, že sám Obama má zájem na setkání v kuloárech summitu.
Putin ale může v Limě slavit ještě jeden významný úspěch, i když mu spadl do klína bezpracně. Ještě před summitem turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nevyloučil možnost připojení Tu- recka k Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO). Překvapivá je na jeho výroku především jeho druhá část – turecký lídr chce vyměnit členství v EU za společenství Ruska, Číny, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tá- džikistánu, což jsou členové SCO. Erdogan při rozhovoru s novináři doprovázejícími ho na cestě z Pákistánu a Uzbekistánu mimo jiné řekl: „V Evropě může po brexitu i v jiných zemích dojít k podobným procesům, hovoří o tom ve Francii, v Itálii. Proč by Turecko nezaujalo místo v šanghajské pětce? Myslím, že kdyby se k ní Turecko připojilo, umožnilo by mu to jednat s mnohem větší lehkostí,“řekl doslova Erdogan (SCO měla původně pět členů – Rusko, Čínu, Tádžikistán, Kazachstán a Kyrgyzstán, Uzbekistán se připojil později). Zdůraznil, že pro Ankaru to bude příjemnější společnost, protože „EU už 53 let protahuje proces“(přijetí Turecka do EU – pozn. red).
Ze slov Erdogana vyplývá, že Turci dávají Evropě vlastně ultimátum, a to do konce roku. Do té doby chtějí, aby Brusel definitivně rozhodl o vízové liberalizaci. „V opačném případě uzavřeme téma o procesu přijetí. EU slibovala od června tohoto roku vyčlenit třimiliardy eur na uprchlíky. Nedala je. Přičemž tyto peníze nejsou pro nás, ale právě pro běžence,“stě- žoval si turecký prezident. Perspektivy členství Turecka v EU se značně zmenšily po neúspěšném pokusu o státní převrat letos v červenci. Naopak Rusko se v té samé chvíli vrátilo do role strategického partnera Turků, a dokonce, jak Kreml nesčetněkrát zdůrazňoval, zachránilo v době zahájení puče Erdoganovi život, když mu ruská rozvědka poskytla cenné informace.
Pokud by se Turecko skutečně stalo členem SCO, předběhlo by řadu jiných zájemců, kteří se musejí zatím spokojit jen se statusem pozorovatele, například Mongolsko, Pákistán, Indie či Írán. Největší obavy ale vyjadřují západní spojenci Ankary, kteří nechtějí připustit, že by se člen NATO stal současně členem regionální organizace SCO. Naopak Čína a Rusko, se kterými Erdogan údajně o členství jednal, by slavily velké strategické vítězství.
Turecký prezident Erdogan už dříve jednal se svými protějšky z Ruska a Kazachstánu o tom, že vymění Brusel za Šanghajskou organizaci pro spolupráci. Zopakoval to i před summitem APEC v Peru.