Amerika je jako pacient s rakovinou
Co se dělo okolo Trumpa
Voliči ve venkovských oblastech očekávají, že jim nový prezident vrátí časy prosperity.
né vzdělání, zdravotní pojištění, trpí i špatnou infrastrukturou,“řekla mi Kate Schlottová, profesorka enviromentálních studií na newyorské univerzitě Hunter College.
Schlottová má za to, že „nerozvinuté“oblasti Ameriky jako výše uvedený apalačský region, kam patří Kentucky a Západní Virginie, jedny z nejchudších států v celé unii, potřebují masivní program restrukturalizace a investic. Profesorka mluví o takzvané koalici růstu, kterou by tvořily vedle soukromých firem i federální agentury.
Bilion na infrastrukturu
Zdá se, že Donald Trump je ochoten ze státního rozpočtu vyčlenit finance především na infrastrukturu. Během víkendu prohlásil, že chce na takový projekt dát závratný bilion dolarů. Může ale narazit na odpor republikánů, kteří budou od příštího roku kontrolovat Kongres. Mantrou strany je totiž malá vláda s omezeným vlivem a přísně fiskální politika. Thomas L. Friedman, sloupkař listu New York Times, upozornil na fakt, že republikáni v posledních osmi le- tech blokovali projekty infrastruktury, které chtěl rozjet Barack Obama.
Pokud ale konzervativci obrátí a Trump bude investovat peníze daňových poplatníků s cílem obnovitmanufakturní průmysl, pravděpodobně se ocitne ve svízelné situaci. Pokud totiž ekonomika začne růst rychleji než v současnosti, a to díky federálním investicím, deregulacím a snížení daní, zahraniční obchod bude zřejmě v deficitu nadále.
Silnější ekonomika totiž znamená pevnější dolar, a řada amerických společností by tak nebyla schopná konkurovat zahraničním firmám a jejich levnějším výrobkům. Povolební svět ukázal nesentimentálnost ekonomických zákonů. Mexické peso například vůči dolaru oslabilo o plných 11 procent. Mexiko je přitom třetí největší obchodní partner USA.
Deník New York Times nastínil dilema, jemuž by mohl Trump čelit poměrně často. Ministr obchodu by si mu mohl postěžovat na fakt, že silný dolar (vzhledem k poměrně stabilnímu růstu americké ekonomiky posledních let je to lehce představitelné) ničí ame- rické manufaktury, které nedokáží v dostatečném množství prodávat své dražší (v porovnání se světem) výrobky. Ministr financí, který je mimo jiné zodpovědný za měnu, by ale podle listu kontroval tím, že je to nutné zlo – ekonomika roste tak rychle, že se světoví investoři nemohou amerických aktiv nabažit.
Pokud by se v takové situaci Trump rozhodl zachovat ekonomický boom a silný export, musel by doufat ve snížení úrokové sazby. Takový krok by ale mohl vést k inflaci a k úzkosti nejen trhu s americkými dluhopisy, ale též důchodců a jejich úspor.
Jak deník dodal, sliby jsou snadné, vládnutí těžké. A Trumpovi voliči chtějí, aby se jejich sociální status radikálně zlepšil.
Bývalý kandidát republikánů na prezidenta z roku 2012 Mitt Romney, se kterým měl nastupující šéf Bílého domu Donald Trump ostré spory v předvolební kampani, by se mohl stát šéfem diplomacie USA. Budoucí viceprezident Mike Pence včera v rozhovoru pro televizi Fox News uvedl, že Romney je „vážně zvažován“na funkci ministra zahraničí společně s dalšími. Postu ministra obrany by se pak mohl ujmout generál James Mattis, bývalý velitel ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku, či bývalý americký generál a exředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus. O něm informoval list The Wall Street Journal. Do čela tajných služeb by mohl zamířit ředitel Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Mike Rogers.
Zeť zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se dostal na prestižní Harvardovu univerzitu, když jeho rodiče slíbili univerzitě dar ve výši 2,5 milionu dolarů (64 milionů korun). V článku pro list The Guardian to napsal Daniel Golden, který před deseti lety publikoval knihu o ceně, jaká se v USA platí za přijetí na prestižní školy. Kushner, který je manželem Trumpovy dcery Ivanky, byl podle Goldena na střední škole „méně než vynikajícím“studentem.