Prodej Budvaru nemusí být výhra

Už se opět spekuluje o privatizaci národního pivovaru. Podnik je přitom v nebývalé kondici a státu přináší stamiliony.

PRAHA Nedávno oznámená rezignace dlouholetého šéfa Budějovického Budvaru Jiřího Bočka vyvolala po letech opět spekulace o možnosti prodeje tohoto národního podniku. Boček, který ze zdravotních důvodů na konci roku opustí nejvyšší post ve firmě, udělal za roky svého ředitelování z Budvaru příslovečnou slepici, která snáší státu zlatá vejce.

ANALÝZA

Krátkodobý jednorázový efekt z privatizovaných miliard však může být pro část politiků lákavý. Pozoruhodné také je, že spekulace o prodeji Budvaru přicházejí znovu nejen v době, kdy úspěšný šéf opouští funkci, ale současně i v době, kdy soupeř Budvaru v bitvě o značku Budweis – světový gigant Anheuser Busch Inbev – prodává Plzeňský Prazdroj a v užší skupině vážných zájemců je skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Boček proti privatizaci

Boček je dlouhodobě největším odpůrcem prodeje podniku. Přitom na začátku devadesátých let minulého století, kdy stát privatizaci chystal, měl s dalšími manažery o koupi vážný zájem.

Nestalo se. Nicméně Boček na postu ředitele celé čtvrtstoletí zůstal, stal se jedním z nejdéle sloužících šéfů významných společností u nás. A hlavně – Budvar se pod jeho rukama stal čtvrtým největším (po Prazdroji, Staropramenu a Heinekenu) a vysoce ziskovým výrobcem piva v Česku.

Což samo o sobě ovšem neznamená, že by státní pivovar nemohl být prodán. Už dřívější ministři zemědělství (pod tento resort Budvar spadá) a financí – například v Topolánkově vládě Petr Gandalovič a Miroslav Kalousek – tvrdili, že není důvod, aby stát vařil pivo. Současný ministr financí (a majitel tohoto listu) Andrej Babiš si myslí to samé. Zastání má Boček – prozatím – u nynějšího šéfa resortu zemědělství Mariana Jurečky, který se Budvaru zbavit nechce.

Obrovsky expandující trpaslík

Z čistě ekonomického a dlouhodobého hlediska by prodej nemusel pro státní kasu znamenat jednoznačnou výhru. Z Budvaru je v současné době stroj na peníze. Je v kondici, v jaké dosud nikdy nebyl, i když ve světovém měřítku je to stále trpaslík.

Za dobu Bočkova vedení zvýšil českobudějovický producent výstav téměř čtyřikrát na loňských 1,6 milionu hektolitrů piva. Loňský desetiprocentní nárůst produkce je přitom pětkrát vyšší,

Národní podnik Budějovický Budvar

než o kolik rostl celý český pivovarnický trh.

Podle odborníků, například Tomáše Maiera, který se na České zemědělské univerzitě v Praze zabývá ekonomikou pivovarů, je Budvar obrovsky expandující podnik, kterýmá konkurenční výhodu zejména v exportu. Za hranice vyváží přes polovinu celé své produkce, značka Budweiser má celosvětové renomé.

„ Je rozumné, že stát svůj Budvar neždímá, nechává ho se ekonomicky rozvíjet,“hodnotí Maier současnou pozici Budějovického Budvaru.

Světový lídr v oblasti analýz jednotlivých průmyslových odvětví, firma Plimsoll World, řadí Budvar do kategorie „strong“a na 128. místo nejvýznamnějších pivovarů na světě. Jeho tržby každoročně rostou, loni o 5,6 procenta na 2,5 miliardy korun, hrubý zisk pak o téměř 14 procent na 350 milionů.

Sponzor státní kasy

Na základě novely zákona o státním podniku začal posílat Budvar a další státem ovládané firmy do rozpočtu část svého kumulovaného zisku. Budvar tak tímto způsobem za poslední dva roky dodal do státní kasy prostřednictvím fondu zakladatele 1,3 miliardy. V roce 2014 to bylo 800 milionů a loni 500 milionů. Přesto mu zbývá i na chystané zásadní investice do nutného rozšíření produkce.

Oproti těmto pravidelným příjmům do erární pokladny stojí suma, za jakou by bylo teoreticky možné Budvar prodat. Neexistují žádná aktuální a přesná čísla. Jednu z mála analýz, které se o to podrobně pokusily, vypracoval v roce 2007 analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil.

Samotný pivovar bez ochranných známek jako Budweiser, Budweiser Budvar nebo Bud měl podle ní v té době hodnotu necelých šesti miliard korun. Hodnotu ochranných známek pak Potměšil velmi přibližně vyčíslil na jednu miliardu dolarů (tehdy kolem 20 miliard korun).

Skončí boj o značku?

Odpůrci privatizace připomínají, že prodeji by musela nejprve předcházet transformace na akciovou společnost. To by ale byla velmi riziková operace s ohledem na složité známkoprávní spory, které o značku Budweiser vede ve světě Budvar s americko-belgickým gigantem Anheuser Busch Inbev. Ochranné známky Budvaru jsou všude vázané na národní podnik.

Budvar má úspěšnou bilanci ve vyhraných sporech. V letech 2000 až 2016 definitivně skončilo 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budvar vyhrál 136 případů, desítka sporů skončila smírem nebo remízou.

Co když americkému soupeři na osudu těch zbylých sporů už tolik nezáleží? Pak by tahle překážka transformace Budvaru na akciovku padla a byla by i snadnější cesta k prodeji.

„Anheuser Busch se chtěl prosadit vůči Budvaru hlavně kvůli posílení svého Budweiseru v Evropě. Jenže po spojení s belgickým Inbevem už teď silnou pozici v Evropě má,“soudí nezávislý pivovarnický expert a kdysi dlouholetý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. „Další spory s Budvarem jsou mu nanic. A za určitých okolností, třeba v souvislosti s prodejem Prazdroje, by se jich mohl vzdát.“