Slíbený konec restitucí se komplikuje
Zářijová novela zákona o Státním pozemkovém úřadu spustila první žaloby na stát. Restituenti chtějí místo peněz lukrativní parcely
PRAHA Věře Šultysové bude příští rok osmdesát let. Za pozemky v Praze-Braníku, které její rodině zabrali komunisté, doposud nedostala v plné výši ani náhradní parcely, ani peníze. Hodnota jejích nároků přesahuje 256 tisíc korun. Před nedávnem se proto obrátila na soud, u něhož se domáhá vydání pozemku v centru Prahy, jehož tržní hodnota převyšuje 23 milionů korun a spravuje ho Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Šultysovou vedla k podání žaloby novela zákona o Státním pozemkovém úřadu. Ta počítá s tím, že restituenti s nevypořádanými nároky budou moci od července 2018 žádat pouze finanční náhradu, nikoliv už pozemek. Zákon o půdě přitom stanovuje, že se vychází z cen k 24. červnu 1991, tedy mimo současnou tržní realitu. K uvedenému datu si restituentka nechala na požadovaný pozemek zpracovat posudek. A znalec jeho hodnotu vyčíslil na pouhých 2778 korun.
Kvůli novele zákona nyní nevypořádané restituce způsobily problémy jiné státní instituci, konkrétně ÚZSVM.
„Obávám se, že jsou zde oprávněné nároky restituentů zneužívány pro extrémní zisky úzké skupiny lidí, a to za pomoci špatného zákona. Tomuto postupu hodlám všemi způsoby zabránit,“uvedla pro LN generální ředitelka majetkového úřadu Kateřina Arajmu.
Zbývá 55 tisíc restituentů
Restituentů, kterým stejně jako Věře Šultysové stát nevrátil zabrané pozemky a neposkytl jim za ně ani náhradní parcely, je podle statistik Státního pozemkového úřadu (SPÚ) zhruba 55 tisíc. Jejich nevypořádané restituční nároky přesahují ve finančním vyjádření více než půl miliardy korun.
„K tomu je třeba doplnit, že polovina oprávněných osob vlastní zůstatek restitučního nároku menší než tisíc korun,“upřesnil mluvčí SPÚ Hynek Jordán. Pozemkový úřad vyhlašuje veřejné nabídky pozemků, v nichž se mohou restituenti přihlásit o náhradní parcely, ti ale poukazují na to, že nabídka je nedostačující. Výsledkem je, že doposud v mnoha případech není uspokojena ani třetí generace restituentů.
S tím ale SPÚ nesouhlasí. „Celková nabídka pozemků čtyřnásobně převýšila objem restitučních nároků, které oprávněné osoby mohly uplatnit na převod náhradního pozemku,“dodal mluvčí Jordán.
Paní Šultysová, jak tvrdí v žalobě, kterou mají LN k dispozici, se opakovaně účastnila veřejných nabídek zemědělských po- zemků, úspěšná však byla jen částečně.
Restituční tečka číslo dvě
Začátkem září vstoupila v platnost novela zákona o SPÚ, která od 1. července 2018 ruší možnost vydávání náhradních pozemků. Jde v podstatě o restituční tečku číslo dvě. Restituenti, kterým po uplynutí doby zbudou nevypořádané nároky, mohou v průběhu deseti let požadovat peněžitou náhradu za své zabrané pozemky.
Zákon o půdě přitom ale stanovuje, že se vychází z cen platných k 24. červnu 1991. Tedy zcela mimo současnou tržní realitu. SPÚ zachování mechanismu oceňování vysvětluje tím, že chce dodržet rovnost a nediskriminaci mezi restituenty, jejichž nároky již byly vypořádány, a mezi těmi, kterým ještě stát dluh nevyrovnal.
Vraťme se ale k případu Věry Šultysové. Ta pouhých 19 dní po nabytí účinnosti novely zákona o SPÚ podala žalobu k Obvodnímu osudu pro Prahu 1 prostřednictvím advokátní kanceláře KŠD Legal. Paradoxní je, že společníkem kanceláře (jež se do roku 2012 jmenovala KŠD Šťovíček) byl od roku 2007 do roku 2010 Petr Šťo- víček. Ten do února 2014 vedl Státní pozemkový úřad, který má ve své kompetenci mimo jiné vyhlašování veřejných nabídek pozemků. Nyní Šťovíček působí jako prokurista KŠD Legal.
Zablokovaná parcela
V žalobě Šultysové se mimo jiné konstatuje, že vzhledem k přijaté novele o SPÚ a k dosavadní nedostatečné veřejné nabídce pozemků hrozí, že žalobkyně žádné pozemky od státu nikdy nezíská. U soudu se domáhá vydání náhradního pozemku, s nímž hospodaří ÚZSVM. Požadovaná parce- la o rozloze 926 metrů čtverečních, která je v katastru nemovitostí vedena jako ostatní plocha, se nachází v centru Prahy, v sousedství kláštera U Hybernů.
Šultysová si nechala zpracovat znalecký posudek pozemku, a to v cenách platných k 24. 6. 1991. K tomuto dni byla cena vyčíslena na 2778 korun. Restituentka podala s žalobou také návrh na vydání předběžného opatření, kterým by ÚZSVM zamezil nakládat s pozemkem. A soud návrhu vyhověl.
Podle informací LN, které potvrdil mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka, obdržel soud vedle žaloby sepsané KŠD Legal ještě jednu. Obě žaloby došly k soudu ve stejný den a obě se domáhají vydání stejného pozemku. Žalovanou stranou je Česká republika, potažmo ÚZSVM, který má právo s parcelou hospodařit.
Pozemek sousedící s klášterem U Hybernů, který loni ÚZSVM prodal v dražbě za 790 milionů korun, nabídl úřad letos v létě k prodeji. Vítěz výběrového řízení nabídl za parcelu 23,5 milionu korun. Jak vyplývá z žaloby Věry Šultysové, o chystaném prodeji pozemku věděla. Tím, že soud vydal předběžné opatření, nemůže ÚZSVM pozemek prodat.
„Vzhledem k tomu, že před podepsáním smlouvy s vítězem výběrového řízení byly na předmětný pozemek podány dvě restituční žaloby, výběrové řízení bylo z tohoto důvodu zrušeno,“potvrdil mluvčí ÚZSVM Ležatka.
Cesta do pekel
Z dosavadního vývoje pře Věra Šultysová versus stát lze vyvozovat, že novela zákona o SPÚ ošetřuje zájmy pouze tohoto úřadu, problém s doposud nevyřešenými restitucemi však přesunula na jiné státní instituce.
Lze očekávat, že restituenti, v mnoha případech i spekulanti jednající jménem restituentů, budou podávat žaloby, kterými se budou domáhat vydání náhradních lukrativních pozemků, s nimiž státní instituce hospodaří. Motivace, proč tyto žaloby podávat, je zjevná, zákonem stanovené finanční náhrady odvozené od cen pozemků z roku 1991 jsou násobně nižší, než je aktuální tržní cena parcel.
Proti přijetí novely zákona o SPÚ vystupovala senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Ta dopředu varovala před žalobami a poukazovala na to, že zatíží soudy a stát bude muset ve finále zaplatit mnohem více, než kdyby se pokusil se s restituenty slušně vyrovnat. Obsah novely označila Wagnerová za „cestu do pekel“.
SPÚ s tím, že by novela zákona přesunula problémy s nedořešenými restitucemi na jiné státní instituce, nesouhlasí. I nadále má v gesci vydávání náhradních pozemků.
„Oprávněné osoby se mají primárně účastnit veřejných nabídek pozemků a nikoli obcházet tento zákonem stanovený princip, včetně principu transparentnosti pravidel a rovného přístupu, a podávat žaloby, prostřednictvím nichž se domáhají vydání konkrétních pozemků,“tvrdí mluvčí pozemkového úřadu Hynek Jordán. „Změny zákona ministerstvo zemědělství v současné době rozhodně nechystá,“dodal na závěr.