Záchranu Čechů hatí vztahy s Turky
PRAHA Desítky Čechů se ročně ocitnou ve vazbě kvůli chování, které by doma ani nebylo trestné. Patří sem třeba sběr živočichů a rostlin, o jejichž ochraně nemají potuchy, nebo překročení hranic, které nejsou vyznačeny.
Případ Markéty Všelichové (24) a jejího přítele Miroslava Farkase (30), kteří jsou v Turecku obviněni z terorismu, je na první po- hled podobný. Služba v kurdských milicích YPG, které se měli účastnit, je v Česku legální. Zato v Turecku jde o vážný zločin.
LN se pokusily zmapovat vyjednávací možnosti českého státu, který má ze zákona povinnost svým občanům v nouzi pomáhat. Vztahy s Tureckem propuštění Čechů rozhodně nenahrávají.
U pomýlených biologů nebo dobrodruhů, kteří se ocitnou na nesprávné straně hranice, lze argumentovat, že vše konali v dobré víře. V případě dvojice Čechů je však situace složitější. Minimálně v případě Všelichové je argument pomýlenosti nepoužitelný. „Turec- ké úřady její chování monitorovaly již před zadržením a mají k dispozici vlastní informace,“řekl LN zdroj z prostředí diplomacie.
Navíc je kauza Všelichové a Farkase v Turecku od počátku zpolitizovaná. Vzhledem k tomu, že se turečtí novináři po vlně zatýkání v souvislosti s červencovým pučem proti prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi bojí o spojování svého jména s kurdskou otázkou, přejímají oficiální verzi o obviněných „teroristech“z Česka.
Deník Daily Sabah včera kritizoval údajnou neschopnost českého ministerstva zahraničí poskytnout seznam Čechů bojujících v zahraničí. Černínský palác na přímý dotaz sdělil, že o žádném českém občanovi, který by bojoval v cizině mimo armádu ČR, neví. A v případě protiteroristických opatření odkázal na ministerstvo vnitra. Takový přístup ale Daily Sabah označil za „velké zklamání“.
Turecká strana také nelibě nese podporu kurdských milicí YPG, za něž měli obvinění Češi bojovat. A to není jediná potíž. YPG, které operují v severní Sýrii, otevřely letos na jaře v Praze svou styčnou kancelář. A na slavnostní zahájení se dostavila také delegace z ministerstva obrany.
Případné vydání Všelichové a Farkase komplikuje i fakt, že vydávací dohodu s Tureckem nemá Česko podepsanou.
Čerstvá rána
Svou roli může sehrát i rok stará kauza prokurdského aktivisty Nazmiho Sahina, který byl u nás zadržen na základě zatykače Interpolu. V Turecku si měl odsedět šest let. Letos v únoru Sahina ale soud v Hradci Králové z vydávací vazby propustil. Neuznal rozsudek tureckého soudu, který byl podle něj politicky motivovaný.
„Divil bych se, kdyby si Turci na tento případ nyní nevzpomněli,“uvedl pro LN Václav Hubinger, bývalý velvyslanec v Turecku. Podle něj dvojici hrozí až desítky let strávených v žaláři.
Jasněji v případu Všelichové a Farkase by mohlo být již tento týden, kdy vyprší lhůta pro zpřísněnou vazbu. Česká ambasáda v Ankaře je dosud v kontaktu jen s tureckým právníkem ex offo.
Dosud nejsou k dispozici věrohodné informace, zda se Markéta Všelichová a Miroslav Farkas zúčastnili také bojových operací kurdských milicí YPG v severní Sýrii. I kdyby ano, není to z pohledu českého práva trestné. Až pět let odnětí svobody hrozí tomu, kdo by bojoval ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu. V případě války může být sazba Teď se naskýtá šance, že by se za Všelichovou a Farkasem mohl dostat přímo někdo z české ambasády. V brzké době by měly být známé také detaily obvinění. Spis zatím viděl jen přidělený advokát.
Elektrárna na odpis?
Vedle aktuálního problému se zadrženou dvojicí však musí český stát na ose Praha–Ankara řešit ještě jedno choulostivé téma. A sice
V případě služby v milicích na území cizího státu se ale i na české občany vztahují ustanovení o celé řadě dalších možných trestných činů souvisejících s bojovou činností – od vraždy přes zločin proti lidskosti, genocidium až po případ znárodněné hnědouhelné elektrárny v turecké Adularyi, kvůli níž hrozí „díra“do státního rozpočtu ve výši téměř dvou desítek miliard korun.
Projekt totiž financovala státní Česká exportní banka. Stavbu měla na starosti společnost Vítkovice Power Engineering (VPE). Kromě toho, že je VPE v úpadku, tak elektrárnu po nezdařilém puči proti prezidentu Recepu Erdoga-
Zatímco kurdské milice mají v Praze svou styčnou kancelář, Ankara je považuje za teroristickou organizaci. novi řídí úředníci tamního státního fondu. Bývalé vedení tureckého partnera v projektu bylo totiž kvůli vazbám na pučisty zadrženo. Nyní probíhá horečné jednání, jak zajistit co nejmenší ztrátu pro český stát. Ve středu by se případem měla zabývat i vláda. Podle materiálu ministerstva průmyslu, který citovala MF DNES, ale Česko mnoho šancí nemá.
Zamrzlý Hrad
Jak v případě zadržených Čechů, tak v kauze Adularya by se hodila aktivita prezidenta Miloše Zemana. Jenže jeho angažmá by vzhledem k jeho dřívějším výrokům na adresu Turecka bylo kontraproduktivní. Naposledy před rokem Turky „nadzdvihl“výrokem, že se občas chovají spíše jako spojenci Islámského státu.
Čeští diplomaté se proto snaží držet Hrad stranou vyjednávání. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček se k zadržení Čechů nechtěl vyjádřit.