„Pan nikdo“slibuje úspory
Pokud v květnu příštího roku ovládne Elysejský palác François Fillon, během pěti let plánuje zrušit půl milionu pracovních míst ve veřejném sektoru.
PAŘÍŽ/PRAHA Mluvilo se o něm jako o „třetím vzadu“a političtí protivníci mu dali hanlivou přezdívku „Pan nikdo“. A to přesto, že vedl tři francouzské vlády. V neděli se ale François Fillon dočkal sladké odvety a překvapivě zvítězil v prvním kole republikánských primárek.
Rázem se tak stal hlavním favoritem pravice v klání o prezidentskou nominaci. Podle dosavadních průzkumů by se mohl v druhém kole prezidentských voleb střetnout se šéfkou krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Nejdřív ale musí zvítězit tuto neděli v druhém kole primárek, kde se utká s dalším bývalým premiérem a starostou Bordeaux Alainem Juppém.
Právě Juppé byl spolu s exprezidentem Nicolasem Sarkozym považován za hlavního favorita primárek. Stejně jako v případě brexitu a amerických voleb ale i tentokrát většina průzkumů selhala. V posledních třech týdnech sice zachytily Fillonův značný vzestup, postup do druhého kola, natož vítězství mu ale nepředpověděly.
Dvaašedesátiletý rodák z Mans na západě Francie oslovil voliče s programem kombinace tvrdých ekonomických úspor a sociálně konzervativní politiky. Na rozdíl od svého soka Juppého stojí více vpravo a neskrývá obdiv k politice někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové. Zatímco Juppé se prezentuje jako alternativa i pro voliče středové či levicové – ti ostatně v pravicových primárkách mohli díky jejich systému také hlasovat – Fillon představuje návrat k tradicím gaullistické Francie.
Kandidát, který má blízko k venkovu a je věřící katolík, slibuje Francouzům podle deníku Le Monde v ekonomice „liberální šok“: na státních výdajích chce ušetřit 110 miliard eur. Uskromnit by se měl stát i přebujelá francouzská samospráva, peníze přinese i posunutí věku odchodu do důchodu na 65 let ( v roce 2022), zrušení 35hodinového pracovního týdne a omezení vyplácení nemocenské.
Asi nejhůře se ale silným odborářským svazům poslouchá slib na zrušení půl milionu (!) pracovních míst ve veřejném sektoru během pěti let. Alain Juppé plánuje podobný řez také, mluví ale „jen“o 200 tisících míst.
Rodiny, které Fillon chápe jako základ státu, by si naopak měly polepšit, ať už zavedením plošných přídavků na děti, nebo zvýšením sociálního minima. Usiluje také o snížení nezaměstnanosti pod sedm procent.
Co se týče zahraniční politiky, neskrývá Fillon svou proruskou orientaci. V posledních letech se už několikrát setkal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, s nímž chce spolupracovat v Sýrii v boji proti teroristům z tzv. Islámského státu. Fillon na rozdíl od svých západních spojenců propaguje i spojenectví s režimem Baššára Asada a další sblížení plánuje i s teokratickým režimem v Íránu.
Euroskeptik, který chce vládu pro eurozónu
V evropské politice patří Fillon k zastáncům „Evropy národních států“a v roce 1992 brojil proti maastrichtské smlouvě. S existencí eura se ale jeho názor na integraci posunul a nyní prosazuje vytvoření společné vlády pro oblast eurozóny – tvořili by ji premiéři členských států, jeden by předsedal. Trvá ale na tom, že „Evropa musí být nástrojem, ne náboženstvím“. Fillon také mluví o „justičním Schengenu“, tedy systému, který by státům umožňoval vyhošťovat z celé schengenské zóny pachatele trestných činů.
Kvůli svému katolicismu je pak proti zákazu náboženských symbolů na veřejnosti, ostřeji než Juppé se ale vymezuje vůči islámu: „S náboženstvím ve Francii problém není, je tu problém spojený s islámem,“píše ve své knize Zvítězit nad islámským totalitarismem. Rozdíl obou kandidátů je i v přístupu k džihádistům vracejícím se ze Sýrie – Juppé by je uvěznil, Fillon by jim zabránil se vů- bec vrátit. Navrhuje také zvýšit počet míst ve věznicích.
Se 44 procenty, které získal v prvním kole primárek, je před nedělním „finále“ve výhodě. Podle průzkumu OpinionWay v časopisu Le Point by ve druhém kole mohl dostat 56 procent hlasů. Podporu mu už v neděli vyjád- řil poražený Sarkozy, jehož vyřazení si přáli mnozí voliči Juppého. Ten měl v prvním kole vůbec nejméně „skalních sympatizantů“a na fenomén volby „Antisarkozy“se už spoléhat nemůže.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10