Trump jako učivo
Evropská komise pečlivě monitoruje vývoj vzdělávání v osmadvacítce a pravidelně vydává přehled vycházející z dat, která sice nejsou úplně aktuální, protože statistika se vždycky trochu opožďuje, ale i tak je v nejnovějším vydání pár zajímavých čísel. Například ta o veřejných výdajích: zatímco Česká republika vydala v roce 2014 na školství 5,2 procenta svého hrubého domácího produktu, například Finové se mohou pochlubit 6,4 procenta a Švédové číslem jen o dvě desetiny menším. Na chvostu v tomto ohledu ale nejsme. Třeba Anglie je na tom stejně jakomy a Itálie, Španělsko nebo Slovensko vydávají na školství jen 4,1 procenta HDP. V čem jsme nejlepší, je míra nezaměstnanosti absolventů škol (všech stupňů). Na úřadech práce jich bylo loni zapsaných jenom kolem dvou procent, přičemž průměr EU je procent jedenáct. A bývalo to podstatně víc. V krizi roku 2008 se našly i země, kde činila nezaměstnanost absolventů 82 procent. V materiálu se lze dočíst i to, že v roce 2015 bylo v Evropské unii mezi mladými ve věku 31 až 34 let 38,7 procenta lidí s terciárním vzděláním, tedy vysokoškolským, případně jiným pomaturitním. A je tam i prognóza: v roce 2020 jich má být celých 40 procent. Naši dědečkové, pro něž byla i maturita vzácná, by nevěřili.
Je dnešní škola záživnější, než bývala ta naše? Podle toho, co říkají učitelé a někdy připouštějí i rodiče, tu snaha je. Když ale pročítáte učebnice, sešity a testy současných žáků, nemůžete se ubránit dojmu, že semoc nezměnilo. Pozná se to hlavně na předmětech, jako je biologie, dějepis nebo výchova ke zdraví, tedy těch, které by bylomožné učit víc jako zajímavosti než jako definice. Jenže všechno nasvědčuje tomu, že převažují definice. A pojmy. Znalost pojmů (často neznámých i vzdělancům) se známkuje, takže ti pečlivější žáci se je asi naučí, ale když se jich zeptáte, proč by je měl člověk znát, většinou nevědí. Schválně to někdy zkuste.
Bylo by zajímavé vědět, jestli je to lepší třeba v takové Jižní Koreji, která je známá svýmimaximalistickými požadavky na žáky všech stupňů. Minulý týden se tam konaly celostátní přijímací zkoušky na vysoké školy. Osm hodin trvající náročné testy mají vliv nejen na budoucnost vynervovaných středoškoláků a jejich rodin, ale ochromují na jeden den celou společnost. Burzy zůstaly ráno zavřené o hodinu déle, kvůli odlehčení ranní dopravy ve prospěch studentů nastupovali do práce později i zaměstnanci státních úřadů, nepoužívaly se klaksony a dotčena byla i letecká doprava. Během 25 minut, které trvala náslechová fáze anglického testu, nestartují ani nepřistávají žádná letadla. Co kdyby rušila?
To v USA mají teď jiné starosti. Svaz učitelů veřejných škol v tradiční baště demokratů San Francisku sestavil osnovy výukové hodiny o Donaldu Trumpovi, v níž je budoucí prezident popisován jako rasista a sexista. Zatím ale není jasné, jak se bude zvládnutí látky známkovat.