Prostor v Tichomoří může zaplnit Čína
Co se dělo kolem Trumpa
Pro Baracka Obamu mělo Transpacifické partnerství kromě ekonomické stránky i tu geopolitickou. Budoucí šéf Bílého domu Donald Trump ale avizoval, že smlouvu hned první den v úřadu zruší.
WASHINGTON/PRAHA Není pro Spojené státy výhodná a vezme Američanům práci – tak zdůvodnil budoucí americký prezident Donald Trump své rozhodnutí stáhnout americké angažmá v jedné z nejdůležitějších mezinárodních obchodních dohod posledních let, takzvaném Transpacifickém partnerství (TPP).
Jeho oznámení přišlo zkraje týdne jako ledová sprcha pro další signatářské země asijsko-tichomořského regionu poté, co o víkendu jednali jejich nejvyšší představitelé v peruánské metropoli. Spojené státy tam při svém posledním zahraničním turné v úřadu zastupoval dosluhující prezident.
Newyorský magnát se dušoval, že zruší dohodu, už ve své předvolební kampani. Podle jeho slov by Washington měl místo současného vícestranného formátu dojednat bilaterální dohody. Všech 12 členských zemí přitom ale už pakt podepsalo a Japonsko ho počátkem tohoto měsíce jako první stát dokonce ratifikovalo. Jako první na Trumpovo oznámení reagoval právě japonský premiér Šinzó Abe, a to velmi skepticky.
„TPP bez Spojených států postrádá smysl,“prohlásil japonský ministerský předseda. S Trumpem se jako první zahraniční stát- ník z vlastní iniciativy osobně setkal v New Yorku už minulý týden. Žádné podrobnosti ke schůzce ani jeden z nich nezveřejnil.
Nejvíce by vydělal Vietnam
Už od počátku jednání o vzniku zóny volného obchodu napříč čtyřmi kontinenty v roce 2008 nicméně z některých stran zaznívaly výtky, že navzdory všeobecnému ujišťování zřejmě nebudou na dohodě profitovat všichni stejně nebo že odstranění překážek v mezinárodním obchodu povede k posílení nadnárodních korporací a likvidaci místních výrobců.
Když se pak americká nevládní organizace Petersonův institut pro mezinárodní ekonomiku pokoušela spočítat, kdo by z TPP těžil nejvíce, vítězně z toho vyšel kvůli své nynější relativní uzavřenosti Vietnam. Na partnerství by pak výrazně vydělal i třeba Singapur, který jako městský stát silně spoléhá na mezinárodní obchod a svoji roli jednoho z největších přístavů v regionu.
Pro Obamu mělo však Transpa- cifické partnerství vedle ekonomické roviny i jednu další rovinu – tu geopolitickou. Obchodní dohoda byla součástí strategie upevnění pozic USA v asijsko-tichomořském regionu, kde v posledních letech intenzivně soupeří s čím dál ambicióznější Čínou.
Pakliže Donald Trump dostojí svým slovům, Čína podle analytiků zřejmě zaplní prostor, který Washington vyklidil. Pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga říše středu aktivně rozvíjí vlastní projekty na podobné bázi jako Transpacifické partnerství. Pekingem prosazované Regionální všeobecné ekonomické partnerství ovšem nemá zahrnovat americký kontinent. Zainteresovaným státům tak nepřinese zdaleka tolik co Transpacifické partnerství, neboť v rámci dohody mezi Čínou a státy Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) má řada z nich už od roku 2010 přednostní přístup na čínské trhy.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
Zvolený prezident USA Donald Trump nechce pokračovat ve vyšetřování skandálu své volební soupeřky Hillary Clintonové kolem rozesílání služebních e-mailů ze soukromého účtu. V televizi MSNBC to včera prohlásila šéfka Trumpova štábu Kellyanne Conwayová. Trump během volební kampaně opakovaně na Clintonovou kvůli elektronické poště útočil a hrozil jí vězením. Clintonová ve funkci ministryně zahraničí v rozporu s bezpečnostními pravidly používala soukromý poštovní server ke služebním účelům.
Podle amerických médií by Donald Trump uvítal, kdyby se Nigel Farage z protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) stal britským velvyslancem v USA. Z Londýna se mu ale dostalo odpovědi, že místo není volné, což se Farage očividně dotklo.
Donald Trump včera zrušil plánovanou schůzku s redaktory vlivného listu The New York Times. Na Twitteru oznámil, že interview zrušil, protože redakce na poslední chvíli změnila podmínky rozhovoru. „To není pěkné,“konstatoval Trump, který měl s velkým newyorským listem potíže už během volební kampaně.
Podle listu The Washington Post se proslýchá, že vedle Ivany Trumpové, která má zájem reprezentovat USA v Praze, by také druhá žena budoucího prezidenta USA Marla Maplesová mohla skončit jako velvyslankyně, tentokrát „kdesi v Africe“. Trumpův štáb zatím o výběru velvyslanců neinformoval.