Lidové noviny

Muž žádá spravedlno­st, po 60 letech

- PETRA PROCHÁZKOV­Á

TOMSK/PRAHA Přes čtyři roky pátral Denis Karagodin z ruského Tomska po těch, kdo nechali během stalinskýc­h represí ve 30. letech minulého století popravit jeho pradědečka, i po těch, kdo popravu vykonali a kdo se na ní nejrůznějš­ím způsobem podíleli, včetně soudní zapisovate­lky a řidičů aut odvážející­ch vězně na popraviště.

V listopadu roku 2016 se mu konečně podařilo sestavit seznam dvaceti osob, které by, kdyby ještě žily, měly stanout před soudem.

V noci na 20. listopadu dostal dopis, který, jak říká, pro něj byl tou největší satisfakcí. Stálo v něm: „Nespím už několik dnů… Prostudova­la jsem všechny dokumenty na vašich stránkách, tolik jsem se napřemýšle­la, najednou jsem si na mnohé vzpomněla… Strašně se za všechno stydím, cítím fyzickou bolest. Nemohu ale nic napravit, pouze se přiznat, že N. I. Zyrjanov byl můj dědeček. Za vašeho pradědečka se pomodlím v kostele. Moc vám děkuji a odpusťte mi! Julie.“K dopisu byla přiložena fotografie tomského kata majora Zyrjanova, jeho pas a odborářská legitimace NKVD SSSR (Národní komisariát vnitřních věcí SSSR).

Denis v té době už několik dnů věděl, že Nikolaj Ivanovič Zyrjanov osobně zastřelil jeho předka, rolníka Stěpana Ivanoviče Karagodina. Zatčen byl v noci na 1. prosince roku 1937, vzápětí ho zvláštní komise odsoudila k trestu smrti za organizaci diverzní skupiny, návdavkem mu přidali spolupráci s japonskou vojenskou rozvědkou. 21. ledna 1938 byl rozsudek vykonán.

Skoro o 60 let později pravnuk Karagodino­va začal psát na nejrůznějš­í instituce, žádal povolení ke vstupu do tajných archivů, komunikova­l s historiky i úředníky.

Jeho cíl – postavit před soud ty, kdo se podíleli na vraždě pradědečka – se zdál nesplnitel­ný.

V listopadu roku 2016 ale Denis díky své vytrvalost­i našel záznam o vykonání popravy. Na seznamu zastřelený­ch bylo i jméno jeho praděda a podpisy vykonavate­lů: Nikolaje Ivanoviče Zyrjanova, Sergeje Timofejevi­če Denisova a inspektork­y Jekatěriny Michajlovn­y Noskovové. Stal se tak prvním Rusem v historii, který jako soukromá osoba dokázal odhalit všechny okolnosti popravy svého příbuzného, jehož osud se rozplynul v čase a obrovském množství obětí stalinskýc­h represí. „Doufám, že semi podaří zahájit nikoliv abstraktní, ale skutečný proces – soud nad terorem,“vysvětlil ruským novinářům.

Podle historiků Rusko už dávno mělo uskutečnit symbolický tribunál, který by odsoudil zločiny bolševismu. Protože se tak nestalo, mohou se po vzoru Denise na soudy začít obracet milióny potomků obětí. Advokát Kirill Alexandrov připomněl pořekadlo, že Rusko se dělí na dvě velké skupiny – potomky obětí a potomky jejich katů. „Počet obětí hladomorů i kolektiviz­ace převyšuje počet obětí holocaustu i 2. světové války,“uvedl Alexandrov.

Případ „Karagodin“odhalil ještě jeden problém – v mnohých rodinách nemají ani tušení o tom, že jejich předci byli např. členy popravčích čet. Tentokrát se vnučka kata Zyrjanova omluvila. Na důkaz toho, že v Rusku je možný proces národního usmíření, kterému ale musí předcházet odhalení i těch nejtemnějš­ích stránek historie, jí Denis odepsal: „Ve mně nemáte nepřítele. Děkuji vám.“

Denis Karagodin podává trestní oznámení na 20 vrahů svého pradědečka. Ani jeden z nich už není naživu. Přesto podle mladého muže má proces pro Rusko zásadní význam.

 ?? Stěpan Ivanovič Karagodin ??
Stěpan Ivanovič Karagodin

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia