Kanada chce udržet volný obchod stůj co stůj
OTTAWA/PRAHA Časy, kdy kanadská a americká vláda táhly za jeden provaz, jsou zřejmě na nějakou dobu minulostí.
Politický proud, který reprezentuje budoucí americký prezident Donald Trump, je totiž téměř ve všem v protikladu k tomu, co prosazuje liberální kanadská vláda Justina Trudeaua. Začíná to migrační politikou a končí postojem ke globálnímu oteplování.
V nedávné kampani Trump Kanaďany a politiku jejich premiéra nešetřil. Tamní veřejný zdravotnický systém například označil za katastrofální.
Největší otazník ale nyní visí nad dalším osudem Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA). Po jejím uzavření v roce 1994 byla mezi Kanadou, Spojenými státy a Mexikem fakticky odstraněna všechna cla.
Právě kvůli tomu Trump dohodu v předchozí kampani označoval za „nejhorší obchodní dohodu, která byla kdy podepsána“. Svým příznivcům sliboval, že ji během dvou set dní v úřadě vypo- ví, anebo bude požadovat nové podmínky pro americké firmy.
Pro Kanadu je NAFTA klíčová a díky ní směřují do Spojených států přes tři čtvrtiny kanadského vývozu. Premiér Trudeau proto hned po volbách nabídl Trumpovi jednání o jejím dalším osudu.
„Pokud budou Američané chtít hovořit o NAFTA, rád to udělám,“citoval krátce po Trumpově zvolení kanadského premiéra list The Globe and Mail.
Co mělo být ve Washingtonu chápáno jako gesto dobré vůle, vyvolalo v Kanadě značnou nevo- li. Někteří komentátoři obvinili Trudeaua z přílišné horlivosti.
Největší svár vyvolávají dovoz dobytka a stavebního dřeva z Kanady do USA. V obou případech hodlá budoucí americký prezident trvat na nových pravidlech.
Vadí dřevo a skot z Kanady
Například u dřeva má být omezen kanadský tržní podíl z dosavadních 30 procent na 25 procent. A u obchodu s dobytkem Trump chce zavést označení země původu, což Světová obchodní organizace (WTO) již před několika lety označila jako diskriminační. Pod Trumpovým vedením bude zřejmě Washington tlačit na Ottawu, aby zvýšila své vojenské výdaje. Stejně tak, aby se opět víc podílela na boji proti islámskému terorismu. Trudeau přitom teprve před několika měsíci rozhodl o omezení kanadské vojenské přítomnosti v Sýrii a Iráku.
Dalším problémem ve vztazích mezi Kanadou a USA mohou být odlišné pohledy na klimatickou politiku. Zatímco Trudeau chce dlouhodobě ukončit výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách, plá- nuje Trump naopak zrušit všechna podobná omezení zavedená dosavadní Obamovou vládou.
Situace současného kanadského premiéra připomíná v mnohém nelehkou situaci, v níž byl v sedmdesátých letech jeho otec Pierre. Jako premiér musel tehdy najít společnou řeč s americkým republikánským prezidentem Richardem Nixonem.
A to přesto, že Nixon o svém kanadském partnerovi v kruhu svých spolupracovníků běžně hovořil jako o „okázalém idiotovi“či „zmetkovi“.