Armáda potřebuje definovat státní zájem
PRAHA Diskutující z řad zástupců ministerstva obrany, Armády ČR a zástupců zbrojařských firem se zabývali i tím, do jaké míry je bezpečné spoléhat v krizových okamžicích na to, že zahraniční zbrojní dodavatel bude plnit své závazky, aniž by preferoval podporu vlastní armády?
Na konferenci LN experti zvažovali i sociální a ekonomické dopady cesty, směřující k maximálnímu využití českého zbrojního průmyslu, a jak tyto ne vždy sourodé požadavky zvládá exekutiva.
Stranou nezůstala ani otázka, co mohou politici v oblasti zbrojních akvizic učinit jak pro větší efektivitu, tak i pro větší transparentnost.
Z úst náměstka ministra obrany Tomáše Kuchty zazněly důležité poznámky, týkající se kontextu problému. Začátek devadesátých let byl poznamenán obecnou demilitarizací, jejíž efekt (pozn. red. – tzv. „mírová dividenda“) byl podobný onomu za prohibice: tehdy přežilo pouze několik nejsilnějších palíren, nyní zbrojovek. EU se nyní ke všemu ještě snaží soustředit prostředky na vědu a výzkum v oblasti obrany, což završuje proces koncentrace a posílí pouze ty největší zbrojovky.
Náměstek Kuchta ještě zdůraznil riziko závislosti armády na jednom dodavateli.
Náčelník generálního štábu Josef Bečvář nastínil plán vyvážené a komplexní výstavby armády do roku 2025. Ocenil vzrůst výdajů na obranu s dodatkem, že skokový nárůst by však byl neefek- tivní. Armáda má plán akvizic přizpůsobený určité rozpočtové výši, a náhlý skok by ji mohl vést k výdajům nepříliš uváženým (pozn red. – aby nemusela peníze vracet do rozpočtu).
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý se soustředil ze- jména na důsledky skutečnosti, že americké zájmy se nevratně přesunují z Evropy do Tichomoří. Zločinecké převaděčské sítě se při poklesu migrace z Blízkého východu podle jeho názoru pružně přesunou na sever afrického kontinentu, takže po- kles migračního rizika nelze očekávat. A také se může zle nevyplatit, že naší pozornosti uniká dění na Balkáně.
Prezident Asociace obranného průmyslu ČR Jiří Hynek uvedl zajímavý údaj o ekonomické návratnosti v oblasti zbrojního průmys- lu. Jedna investovaná koruna přinese 2,80 Kč. Hynek také postrádá definovaný státní zájem v oblasti obrany. Současný stav podle něj paralyzuje obranyschopnost a nutí firmy využívat všech možností, aby získaly zakázky.
Kamil Tichý z ministerstva obrany pak osvětlil rozdíl mezi kybernetickou bezpečností, kterou má v kompetenci Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), a kybernetickou obranou, kterou má v kompetenci nově zřízené pracoviště ministerstva obrany, nazvané Národní centrum kybernetických sil (NCKS). Kybernetická bezpečnost je pasivní, obrana je naopak aktivní (pozn. red. – snaha v kyberprostoru identifikovat a pokudmožno eliminovat útočníka). Vztah mezi těmito útvary tedy není konkurenční, ale komplementární. Návrh na vznik NCKS totiž vzešel přímo z NBÚ.
Podle zástupce zbrojařů Petra Nováka, ředitele firmy Retia, je technicky a technologicky obranný průmysl ve velmi dobrém stavu. Problém spíše spočívá na straně státu, jak je schopen definovat co, před čím a jak chránit.
Jaké jsou aktuální bezpečnostní hrozby a jak to modifikuje poptávku české armády? Jak na tyto požadavky reaguje český obranný průmysl? To byla některá z témat konference Lidových novin pořádané pod záštitou Ministerstva obrany ČR.
Autor je spolupracovník LN