Když dáseň krvácí, pasta ji nezachrání

Základními parametry správného zubního kartáčku jsou malá pracovní část, díky níž se kartáček dostane i do zadních úseků, a dále hustá, měkká a rovně střižená vlákna, aby setřela co nejvíce povlaku a ke každé plošce zubu přiléhala stejně.

„Dobrou alternativou pro méně zručné a motivované pacienty může být například elektrický kartáček, a to kvůli jeho snadnému a rychlému použití. Vždy je ale vhodný nácvik techniky čištění s odborníkem,“upozorňuje zubní hygienistka Klaudie Marková ze zubního centra Alma v České Třebové. Mecha- nické očištění povlaku je podle ní základem pro zdravý chrup. Zubní pasta je pouze doplňkem čištění.

Hliník raději ne

Při jejím výběru je důležité zjistit její obsah. Měly by v ní být fluoridy, nesmí zuby brousit, tedy být abrazivní, a neměla by obsahovat složku SLS (sodium lauryl sulfát), která způsobuje pěnění.

„Rozhodně bych nedoporučila zubní pastu s obsahem hliníku, jejíž používání vede ke stažení cév v dásni a vymizení varovného příznaku jejího krvácení. Pod dásní pak bohužel zůstane stále zubní plak a kámen s bakteriemi, který krvácení způsobil. Pokud dáseň krvácí, nezachrání to ani jedna pasta, pouze mechanická očista,“varuje zubní hygienistka.

Optimální bělicí pasty jsou podle ní ty, které obsahují aktivní uhlí, jež pohlcuje látky způsobující zabarvení zubů a zuby přitom neobrušuje.

Součástí ústní hygieny je čiště- ní mezizubních prostor. Používání mezizubního kartáčku vede k prevenci zubního kazu, který se tvoří na bočních plochách zubů. Brání také zánětu dásní a dalších tkání.

„Mezizubní prostory bychom měli čistit pravidelně alespoň jednou denně, ideálně během večerního čištění,“doplňuje Klaudie Marková. „Laikovi se většinou nepodaří vybrat správnou velikost mezizubního kartáčku. Mnohdy vybere malý kartáček, který nevyčistí celý prostor, nebo naopak velký, který může dáseň i zub poškodit. Proto je vhodné navštívit dentálního hygienistu, který po změření mezizubních prostor vybere správnou velikost a ukáže vhodnou techniku používání.“

Genetika za kaz nemůže

Příčiny onemocnění v ústech znají lékaři již dlouho, často už děti ve školce vědí, že čistý zub se nekazí a zdravá dáseň nekrvácí. „Některé abnormality v dutině ústní mohou souviset i s dědičností. Týkají se založení či postavení zubů, ale hromadění zubního plaku genetika neovlivňuje. Zubní kaz se vytvoří na zubu v případě, pokud tam bude zubní plak, v němž žijí bakterie, které přijímají cukr z potravy a přeměňují ho na kyselinu, jež poškozuje zubní sklovinu,“připomíná dentální hygienistka.

S dědičností si pacienti často spojují parodontitidu, lidově parodontózu. Většinou si myslí, že o zuby musí nutně přijít, když ji měl někdo v rodině. „Vše však začíná zánětem dásně, což je imunitní reakce na množství bakterií v zubním povlaku, který se nachází v mezizubním prostoru. Dáseň následně začne krvácet, otékat a odchlipovat se od povrchu zubu. Zubní plak se pak dostane pod dáseň, kde semění na poddásňový zubní kámen, který rozrušuje závěsný aparát zubu. Postupně kost ztrácí svou spojovací funkci a začne ustupovat. Jakmile kořen zubu nemá v čem držet, začne se zub viklat a postupně může vypadnout,“popisuje Klaudie Marková.

Dentální hygiena pro každého

Základem domácí dentální hygieny je ideálně dvakrát denně zubním kartáčkem očistit povlak ze zubů a v průběhu dne dbát na případné odstranění zbytků jídla z úst, na což si musí dát pozor zvlášť lidé s rovnátky.

Profesionální dentální hygienu si pak zaslouží opravdu každý. Rozdíl je v tom, že někdo potřebuje jen instruktáž s pomůckami, jiný očištění zubů od plaku, kamene či pigmentů. Proto tuto péči někteří lidé potřebují častěji. Návštěvy u zubního hygienisty se tedy doporučují jedenkrát až pětkrát ročně podle toho, jak pacient zvládá péči domácí.

Co dítě, to jeden zub?

Mezi lidmi je často slyšet, že každé dítě stojí ženu jeden zub. Podle Klaudie Markové se to stát může, ale dítě rozhodně není příči- nou. Během těhotenství se může sejít v dutině ústní několik nepříznivých změn, které mohou souviset s běžnými nevolnostmi, častějším pojídáním sladkého a kyselého. A také s hormonálními změnami u těhotné ženy.

„Než začneme věřit tomuto mýtu, zkusme nejprve hledat příčinu jinde. Těhotné ženě se často mění chutě, může pojídat více cukrovinek a také ji mohou omezovat časté nevolnosti, které může podpořit obtížné čištění zubním kartáčkem u zadních zubů. Často se žena těmto plochám vyhýbá. Ty jsou pak plné bakterií, které mají kvalitní výživu, a tak se zde vytvoří ideální podmínky pro vznik zubního kazu,“vysvětluje zubní hygienistka.

Dnes už podle ní také není nic neobvyklého, pokud má osmdesátiletý senior své zdravé zuby. Budeme-li celý život o své zuby pečovat správně, není důvod, proč bychom o ně měli nutně v pokročilém věku přijít.

V obchodech můžeme stále najít kartáčky s tvrdými vlákny, které ovšem nejsou pro naše zuby a dásně vhodné.