Kritika kritik
veň nejlepší a nejhorší, každý vtip zároveň skvělý a trapný, každý herec překvapením anebo zklamáním zároveň. Co s tím? Navíc od většiny mluvčích nemůžete očekávat argumentaci, obvykle jen stručně vyjadřují emoci. „Dílo havloidních kriplů ze zkorumpované ČT“anebo „Málem jsme doma chcípli smíchy! Díky!!!“, nic mezi tím.
Bohužel ještě zbytečnější je hledat moudrost v profesionálních recenzích. Čím déle aktivně dělám filmy a seriály, tím víc se při jejich čtení cítím jako zemědělec, kterému k poli přijede autokar z města a lidi z něj vám začnou vyčítat, že na něm máte řepku a že ve Francii by tam byla levandule, která krásně voní a má hezčí barvu. Nejde o to, zda jsou pozitivní či negativní, ale zda si z nich můžete něco vzít. Negativní jsou dokonce lepší, co se líbí spokojeným recenzentům, se
Putna
Středa Baldýnský obvykle líbí i vám, z toho nic neplyne. Ale ani s negativními to tu není žádná sláva. Například recenzent tohoto listu Marcel Kabát se z jakékoli debaty diskvalifikoval tím, že se nestyděl pětidílný seriál s uzavřeným příběhem kompletně zhodnotit po zhlédnutí jediného dílu, což je jako zrecenzovat knihu podle prvních třiceti stránek a film po čtvrthodině. Naštěstí tu je zcela záporná recenze mladé kritičky Táni Zabloudilové, která ostatní kolegy strčila do kapsy prostě tím, že viděla všechny díly, udělala si na ně jasný názor a ten podpořila argumenty. Ten názor sice bohužel byl, že jsem mastodont, který v moderní době nemá co dělat, ale je to postoj relevantní a z mnohých jejích odsudků jsem si odnesl něco k přemýšlení.
Největší šok však pro mě byl text v Respektu. Jeho autorka Jindřiška Bláhová mě nejdřív nechala vy-
Čtvrtek Rejžek plnit jakýsi dotazník a mé citace pak používala jako mou obhajobu proti svým názorům a názorům dalšího mluvčího, šéfredaktora Vltavy Petra Fischera. Vytvořila ve čtenářích dojem nějaké přestřelky, která ale nikdy neproběhla, mezi niž vsouvala své názory. Nevím, zda je to budoucnost kritiky (formálně text připomíná komentované názorové sběry, kterými prosluly Parlamentní listy), anebo projev autorské nejistoty.
Co ale s tím, že? Já to mohu brát jako boží trest za všechno, co jsem v roli recenzenta udělal ostatním. Ale co chudáci ostatní. TOMÁŠ BALDÝNSKÝ
Pátek Šustrová Sobota Hanák