Sarko končí, Hollande váhá

Francouzi v neděli překvapili. Nejenže vynesli do role favorita republikánských primárek (a tedy i prezidentských voleb) dosavadního outsidera Françoise Fillona, ale také s největší pravděpodobností udělali tečku za jednou velkou politickou kariérou.

Nicolas Sarkozy, který snil o návratu do Elysejského paláce, se už obnovení evropského mocenského dua „merkozy“nedočká. Výsledek hovoří jasně: bývalý prezident získal jen 20 procent hlasů oproti 44 procentům Fillona a 28 procentům pro Juppého.

Při pohledu na volební programy Sarkozyho a Fillona přitom člověk zase až tak velké rozdíly nenajde – statisícové škrty úřednických míst zemi ordinují oba,

ORBIS UNUS

podobné plány mají i v oblasti bezpečnosti nebo imigrace. Proč tedy Francouzi „Sarka“tak masivně odmítli? Nejspíš kvůli němu samotnému: hyperaktivního a sebestředného bývalého prezidenta s nekončícími aférami už měli zřejmě dost.

Mluvily o tom ostatně i průzkumy před začátkem volební kampaně – kandidaturu Sarkozyho a současné hlavy státu Françoise Hollanda si přálo jen okolo dvaceti procent lidí. Sarkozy ale tyto signály ignoroval a tvrdě pracoval na svém návratu, přičemž se opíral o podporu svých skalních fanoušků uvnitř strany. Ukázalo se ale, že to nestačilo. Naopak značná část podpory Juppého byla spíš hlasem proti Sarkozymu než pro starostu Bordeaux.

V následujících týdnech se ukáže, zda se z osudu Sarkozyho poučí i nynější prezident Hollande. Historicky nejméně oblíbený nájemce Elysejského paláce má u veřejnosti ještě nižší podporu než Sarkozy a jeho účast v květnovém druhém kole prezidentských voleb by se rovnala naprostému zázraku.

Zda bude kandidovat, se ale Hollande ještě nevyjádřil. Pokud ano, hrozí mu, že by ve druhém kole primárek podlehl stranickému vyzyvateli Arnaudu Montebourgovi. Má ale pořád šanci na dobré „alibi“– slíbil totiž, že do boje půjde jen po výrazném poklesu nezaměstnanosti. O kolik procent, neřekl.