Blob je passé. Knihovna ale chybí
Smělý plán ministerstva kultury počítá s proměnou Česka v „zemi knihoven“. Stát by měl postavit úplně nová sídla klíčových vědeckých biblioték a také městské či obecní knihovny čeká modernizace.
PRAHA Je to už devět let, kdy Jan Kaplický vyhrál soutěž na stavbu nového sídla Národní knihovny. Organické tvary jím navržené „chobotnice“vzbudily vášně. Stavba přezdívaná blob měla své nadšené zastánce i stejně vášnivé a zatvrzelé odpůrce. K zamýšlené výstavbě na pražské Letné nakonec nedošlo a světově uznávaný architekt v roce 2009 zemřel.
Jenže při plánech výstavby nové budovy nešlo primárně o estetiku. Milionům knih prostě už nestačí současné sídlo v pražském Klementinu. Většina publikací je proto uskladněna v Hostivaři, odkud musí dvakrát denně jezdit auto přes půlku hlavního města. Na vyžádanou knihu je tak často nutné čekat i několik hodin.
Barokní jezuitská kolej je sice lákadlem pro turisty, kvůli památkové ochraně ale není možná přeměna slovutné instituce ve skutečně moderní knihovnu informačního věku. A tak se sami knihovníci čím dál hlasitěji ozývají s přáním postavit nové sídlo.
K jejich záměru se teď opatrně přihlásila vláda. Včera totiž schválila koncepci, která hovoří o nutnosti vyhodnotit efektivitu současných nákladných oprav Klementina a hlavně ověřit otázku výstavby nové budovy Národní knihovny.
Chybí nám místo
Umírněný tón, jímž jsou úvahy o zbudování moderního sídla formulovány, je namístě. Z plánů na realizaci Kaplického návrhu se totiž před lety stalo politikum, do něhož mluvil každý. Proslulo například prohlášení tehdejšího prezidenta Václava Klause, že se raději připoutá k bagru, než aby sledoval, jak na Letné roste Kaplického novostavba. V důsledku ale utrpěly zejména služby a biti jsou uživatelé Národní knihovny.
Odborníci z oboru poukazují hlavně na chybějící prostor. A to nejen na samotné uložení knih, ale i pro čtenáře. A v neposlední řadě též pro knihovníky a jejich zázemí. Kapacita se navíc ještě zhruba o třetinu zmenší poté, kdy skončí dlouholetá náročná revita-
O potřebě stavby nového sídla hovoří Národní knihovna řadu let. V roce 2007 zvítězil v soutěži návrh Jana Kaplického. Proti jeho „blobu“se ale postavila část veřejnosti, ale i politici, jako tehdejší prezident Václav Klaus a primátor Prahy Pavel Bém.
Knihovna měla pojmout na deset milionů svazků a počítalo se i s kavárnou, restaurací, studovnami či víceúčelovým sálem. Většina fondů měla být umístěna v podzemí, což soutěž původně neumožňovala, a kritici tvrdili, že tím Kaplický i porota porušili podmínky.
Projekt nakonec ztroskotal. Národní knihovna ale prostory pro další knihy i rozšiřování služeb potřebuje. V současnosti se proto uvažuje o stavbě nové budovy, i když zřejmě už nepůjde o sídlo podle Kaplického návrhu.
Podobný příběh se odehrál zhruba ve stejné době v Ostravě. Černá
odvážná stavba připomínající uhelnou briketu, měla vzniknout jako nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny. Vedení kraje však v roce 2009 peníze použilo na jiné priority.
Vědecká knihovna ale novou budovu zoufale potřebuje. Více než 60 let totiž sídlí v pronajatých prostorách Nové radnice a kvůli neodpovídajícímu zázemí má přes milion svazků rozmístěných na pěti místech Ostravy. lizace rozsáhlého barokního areálu Klementina. Jejím cílem je totiž především zachování historického charakteru budovy – spíše než vyhovění přáním a potřebám knihovníků a návštěvníků Národní knihovny.
Nedostatek prostoru chápe jako zásadní problém i koncepce, kterou na včerejší jednání vlády přinesl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). „Rozhodující podmínkou pro proměnu služeb knihoven, pro rozšíření jejich rozsahu a kvality je odpovídající prostorové a technické vybavení,“popisuje dokument.
Schválený materiál poukazuje na to, že nedostatek místa trápí nejen Národní knihovnu, ale také velkou část městských nebo obecních knihoven na různých místech v republice. „Prostorová zanedbanost je stále mimořádně vysoká,“uvádí dokument.
Návrat Černé kostky
Moderní knihovna není sbírkou mrtvých knih ležících bez užitku v regálech, naopak jde o živé instituce, spjaté s místem a lidmi, kteří v něm žijí. Funguje spíše jako komunitní centrum, kam si můžete přijít poslechnout hudbu, zahrát videohru nebo s týmem lidí pracovat na společném projektu. Tomu ale často brání zastaralé budovy. Koncepce proto vyzývá k výstavbě moderních knihovních sídel.
Comeback slaví projekt Černé kostky nebo též „brikety“, která měla být novou budovou ostravské Moravskoslezské vědecké knihovny. Hranatou stavbu za zhruba miliardu korun před lety „zamázlo“vedení kraje s hejtmanem Jaroslavem Palasem (dříve ČSSD). Nová moravskoslezská koalice, která vznikla po krajských volbách, ale nápad na realizaci odvážného návrhu oprášila.
Současná vědecká knihovna desítky let funguje pouze v provizorních podmínkách. Proto koncepce ministerstva kultury zdůrazňuje nutnost podporovat výstavbu nového sídla. Dokument sice výslovně nehovoří o Černé kostce, šéf resortu Herman ale tento projekt označuje za „hodný 21. století“.
Kromě Slezska by se nové vědecké knihovny měla dočkat i hanácká metropole Olomouc. Koncepce rovněž prosazuje výstavbu moderního sídla Krajské knihovny Vysočiny. Kvůli proměně Česka na „zemi knihoven“má vzniknout metodické centrum na podporu výstavby a rekonstrukce těchto vzdělávacích institucí. Středisko bude přidružené k Moravské zemské knihovně v Brně.