Kauza Rath se vleče jako „pekařina“
Už v polovině října zrušil Vrchní soud v Praze rozsudek nad Rathem. Vysvětlení proč dosud nedodal.
PRAHA Bývalý hejtman David Rath byl dosud tím, kdo proces v rozsáhlé kauze zakázek ve Středočeském kraji natahoval. Jen jeho závěrečná řeč u soudu trvala 12 hodin. Štafetový kolík však nyní přebral Vrchní soud v Praze, který ne a ne dokončit písemný rozsudek, který dal Rathovi naději – když smetl ze stolu rozhodnutí nižšího soudu, posílající bývalého politika na 8,5 roku do vězení.
Vrchní soud v polovině října zrušil rozsudek nad Rathem, důvody však neuvedl. Slíbil, že písemné rozhodnutí včetně vysvětlení svého postupu vypracuje do dvou týdnů. Termín nedodržel a požádal o prodloužení do druhé poloviny listopadu. Ani tento termín nevyšel a naposledy předseda senátu Pavel Zelenka požádal o prodloužení do 10. prosince. Podle zjištění LN takové chování „vrchňáku“vyvolává v řadách státních zástupců a soudců pochybnosti.
Miliony otazníků
Prezidentka Soudcovské unie České republiky Daniela Zemanová míní, že postup, kdy soud nejdříve rozhodne a až se zpožděním svůj krok zdůvodní, by měl daný soudce dopředu vysvětlit.
„Unie už dlouhá léta říká, že pokud soud chce být přesvědčivý, má umět krátce vysvětlit své rozhodnutí. O to víc, pokud jde o sledovanou věc. Nebo případně říci, co jim v tom brání. Ve vámi dotazovaném případu nevím, zda vrchní soud měl důvody, pro které své rozhodnutí nezveřejnil. Mohu jen říct, že jsem také hledala odůvodnění jejich rozhodnutí,“ Rok a půl strávil David Rath ve vazbě, řekla LN prezidentka Soudcovské unie.
Příkladem může být kauza Nagygate. V ní soudkyně Helena Králová loni v květnu zprostila Janu Nečasovou a tři zpravodajce obžaloby v případu zneužití rozvědky. Bližší odůvodnění neuvedla a odkázala na písemné vyhotovení rozsudku, což ale vysvětlila odkazem na fakt, že v případu se objevují utajované skutečnosti.
Vysoce postavený soudce se pod příslibem anonymity podivoval nad tím, že soud Rathův rozsudek zrušil na uzavřeném jednání a zároveň nedodal odůvodnění: „To, že soud v jeden den rozhodne a v jiný den zveřejní rozsudek včetně odůvodnění svého rozhodnutí, je přirozené a pochopitelné za situace, kdy se koná jednání. Čemu se já i kolegové divíme: v situaci, kdy jednání neproběhlo, a soud rozhodl jen na základě spisu, neexistuje žádný rozumný důvod, proč by se informace o samotném rozhodnutí oznámila jindy, než kdy se oznámí odůvodnění daného rozhodnutí.“
Za nestandardní považuje postup Vrchního soudu v Praze řízeného Jaroslavem Burešem i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která stála na počátku vyšetřování Rathovy skupiny v roce 2012. „Postup soudu, který informuje veřejnost o svém rozhodnutí, avšak současně není po významnou dobu předmětné rozhodnutí odůvodněno a stranám doručeno, není zcela běžným postupem. K rozhodnutí, respektive k jeho odůvodnění, se proto bohužel nemůžeme vyjádřit,“sdělila LN Bradáčová na dotaz, jak hodnotí zrušení rozsudku nad bývalým čelním politikem ČSSD a jeho komplici.
Vrchní pekařství v Praze
Mluvčí vrchního soudu Jan Fořt natahování lhůty vysvětlil zajímavým příměrem: „U případů jako Rath se může stát, že rozhodnutí se nedá hned stihnout. Navíc neexistuje žádná zákonná lhůta k vypracování. Když to řeknu lidově, je to jako pekařina. Místopředseda soudu pro trestní úsek má právo lhůtu prodloužit. Spis jako takový byl obsáhlý, připravoval se přes půl roku. Důvody neřeknu, to je věcí senátu. O prodloužení do 10. prosince požádal místopředseda soudu, který ví, co prodlužuje.“
S přispěním Martina Shabu