Ukrajinu už nepotrápí víza. Co se změní?
Podle odhadů ukrajinských expertů pracuje nyní v zahraničí nejméně 2,6 milionu Ukrajinců, z toho asi milion v Rusku, zbytek v EU. Po zavedení bezvízového režimu tento počet nejspíš zůstane stejný.
KYJEV/PRAHA „Ve čtvrtek odjíždím do Bruselu na summit Ukrajina–EU. Naše země splnila všech 144 bodů z cestovní mapy vedoucí k vízové liberalizaci, čímž dokázala celému světu, že je schopna provádět evropsky orientované reformy, ať už jsou jakkoliv složité,“prohlásil tento týden ukrajinský prezident Petro Porošenko u příležitosti Dne důstojnosti a svobody.
Z hlavního náměstí země, kyjevského majdanu Nezávislosti, opět zní tvrdá kritika vedení Ukrajiny. Aktivisté, kteří za tři roky od revoluce nasbírali řadu zkušeností – včetně bojových – vyzývají k útoku na sídla proruských oligarchů. Pokud tentokrát prezident Porošenko nepřijede ze summitu v Bruselu s konkrétními daty a údaji o bezvízovém styku Ukrajinců se zeměmi EU, seznam jeho nesplněných slibů se opět rozšíří. Podle posledního výzkumu veřejného mínění, který uskutečnilo centrum sociálních šetření Sofia, už tři čtvrtiny občanů kategoricky nesouhlasí s politikou kyjevské vlády a prezidenta. Lépe na tom není ani parlament, jehož vedení pokládá za neschopné 47 procent občanů.
Za prací s vízem
I proto potřebuje Porošenko a nakonec i EU vízovou liberalizaci víc než ukrajinský občan. Pro něj se toho totiž ve skutečnosti změní málo a obavy Evropanů, že jejich země zaplaví nekontrolovatelná vlna migrantů z Východu, jsou liché.
Každý pátý Ukrajinec je podle sociologů ze specializovaného portálu Rabota.ua připraven odjet do Evropy za prací. Zatím ale svůj sen realizuje jen každý dvacátý. Málokdo dokáže sehnat peníze na cestu a úplatky potřebné k získání povolení a víza, doku- menty i překonat strach zneznámého. Podle vedoucího oddělení migračních výzkumů z Ukrajinského institutu demografie Oleksije Pozňaka zájem o práci v zahraničí stále stoupá, což je důsledek rostoucí nezaměstnanosti, nízkých mezd i pádu hřivny. Ukrajince, a to i vzdělané, neodrazuje ani to, že v Evropě vykonávají podřadné práce.
Pro tyto kategorie ukrajinských občanů má ale příslib brzkého zavedení bezvízového režimu se zeměmi EU nulový význam. Radovat se tak mohou pravicoví evropští politici, kteří straší občany přílivem muslimů a ukrajinských migrantů, kteří jsou ochotni dělat cokoliv za minimální peníze. Jenže bezvízový režim neznamená, že by miliony Ukrajinců mohly v Evropě pracovat, žít a studovat. K tomu bude i nadále potřeba vízum pracovní, studentské nebo povolení k pobytu. A to se bude získávat stejně zdlouhavě jako teď – včetně ob- rovských úplatků za pořadí ve frontě i získání příslušných dokumentů. Radovat se z bezvízového styku tedy budou jen ukrajinští turisté a v tom spočívá absurdita celého problému – na turistiku teď naprostá většina občanů nemá ani pomyšlení, ani peníze. Bohatí už tak mají často některý ze zahraničních pasů a víza nepotřebují.
Navíc stále není jasné, kdy se Ukrajinci budou moci rozhodnout a ve stejný den bez víza odletět. Diplomaté členských zemí sice už bezvízový režim schválili, ale musí být ještě odsouhlasen mechanismus, kterým bude vízová liberalizace zastavena, pokud Ukrajina poruší předem stanovená pravidla. Například také v případě migrační vlny z Východu.
Většina ukrajinských expertů se domnívá, že uprchlíci z Donbasu se dále na Západ nepohrnou a zůstanou na Ukrajině. Poslanec za Národní frontu Mychajlo Havryljuk ale obavy evropských zemí chápe a připouští, že přinej- menším hrozí nekontrolovaný pohyb lidí, kteří jsou na jedné či druhé straně do konfliktu na východě země zapojeni a mohli se dopustit válečných zločinů.
Problémem je i to, že Ukrajina část svých hranic s Ruskem vůbec nekontroluje, a jsou tedy průchodné pro ty, kdo se dohodnou s ruskými strážci hranic, popřípadě s proruskými separatisty na straně ukrajinské. I když Ukrajina demonstruje kontrolu linie oddělující ji od separatistických enkláv, korupce většinou umožní každému překonat i tyto bariéry.
Radovat se budou jen ukrajinští turisté. Na turistiku teď ale naprostá většina občanů nemá ani pomyšlení, ani peníze.
Sankce ještě vydrží
Jeden dárek ale Porošenko nejspíš z Bruselu přiveze. Lídři Německa, Francie, Itálie a Španělska na setkání s odcházejícím americkým prezidentem Barackem Obamou v Berlíně slíbili, že podpoří prodloužení sankcí proti Rusku do 31. ledna 2017. Jejich další osud bude mít v rukou nový šéf Bílého domu Donald Trump.