Drsně hravé příběhy v Trafačce
Jakub Janovský ve své práci využívá nezvyklou techniku kresby silikonem, která zvláštním způsobem ovlivňuje jeho projev: od toho název výstavy Silicon Family, která v novém prostoru Trafo Gallery představuje výběr z jeho tvorby posledních tří nebo čtyř let. Na první pohled v ní zaznamenáme jeho vyhraněný smysl pro vyjádření absurdity. Ten má ovšem v Čechách již dlouhou tradici, vlastně se tato linie táhne už od rudolfinské doby, kdy se promítal do bizarních císařských sbírek nebo třeba do obrazů Giuseppa Arcimbolda. Grotesknost v českém umění pokračuje přes silnou generaci šedesátých až osmdesátých let (Jiří Načeradský, Jiří Sopko, Kurt Gebauer, Michael Rittstein, Jaroslav Róna...) až do současnosti (Josef Bolf ad.).
Tvorba Jakuba Janovského na tuto linii přirozeně navazuje a dál ji rozvíjí. Vychází z přesného vnímání určitých situací a příběhů, které se odehrávají v běžném životě nebo také v literatuře či ve filmu. Obrazy vytvořené výraznou kresbou silikonem ještě oživenou třpytkami, většinou se značně tlumenou barevností, mají zvláštní charakter. Jsou prostoupené ponurou atmosférou, vstupuje do nich osobitý černý humor. A silné čáry nemohou být zdaleka tak přesné jako kresba klasickými výrazovými prostředky, protože práce s „pistolí“vyžaduje tlak a zároveň prodlužuje ruku, takže jakékoliv zachvění se na plátno přenáší ve zvýšené míře. Tímto způsobem však získává umělcův projev poněkud odlišnou dimenzi, malíř potlačuje zažité stereotypy a osvobozuje se od navyklých pohybů.
Jakub Janovský se nevyhýbá ani dalším nezvyklým materiálům. Pro malé obrázky odlévá rámy z gumy, které se však skvěle hodí ke groteskním scénám ztvárněným jednoduchou linkou. Bizarní příběhy, které se v těchto sériích odehrávají, jsou ve svém někdy dost drsném vyjádření značně působivé. Zároveň se v nich projevuje hravost, s níž autormotivy posouvá do nových významových rovin.
Inspiruje se různými náměty, například Svatou trojici (2016) znázorňuje se značnou nadsázkou. Po- dobně přistupuje i k rodinným hrátkám ( Táta). Absurditu dnešního světa naznačuje i v malbě nazvané Střevíček nebo v obraze Artistky žonglující s lebkami. Pracuje i se symbolikou masky, která může mít mnoho významů. Buď reaguje na jednání některých extrémních politických uskupení, jejichž činy se odehrávají pod rouškou masek, nebo spíš na hry či karnevaly, které jsou s maskami odjakživa spojené.
Jakub Janovský v instalaci střídá rozměrné monumentálně cítěné obrazy se soubory drobných formátů, což jí dodává živý rytmus. V poslední době také výrazněji užívá barevné akcenty. Výstava přináší nevšední zážitky, vychází především z autentického poznání současné společnosti, v níž se stále víc prosazuje drsnost a bezohlednost. Přitom však z obrazů vyzařuje i bohatá představivost a fantazie přece jen spojená s nadějí.
Jakub Janovský: Silicon Family
Autor je historik umění