Dům, který zahájil pád velkých stran

PRAHA Mohla to být tak hezká dovolená. Luxusní vila ve slunném Toskánsku poskytovala pohodlí i chládek všem, kdo si na ni v červenci vyrazili. Jenom kdyby se kolem neplížil bývalý příslušník civilní rozvědky s fotoaparátem. V létě 2009 tam nafotil snímky, které doložily, že expremiér a tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek tráví volno v pestré společnosti.

Vilu pro Topolánka pronajal jeho lobbista Marek Dalík. Oficiálně byla nemovitost psaná na lichtenštejnskou firmu Raben Anstalt. Jejím jednatelem byl Marcus Hasler a do katastru ji přišel zanést privátní bankéř finanční skupiny J&T. Nikdy se nezjistilo, kdo byl klientem, pro něhož tuhle službu učinil.

Ve spojení s hosty toskánského setkání pak vznikl skandál, který otřásl ODS i ČSSD. Nachytat bronz se zastavil tehdejší šéf ČEZ Martin Roman, exministr dopravy Aleš Řebíček, bývalý místopředseda sociálních demokratů Milan Urban, lobbista Vladimír Johanes či Roman Janoušek. Česká veřejnost byla masivně vystavena pochybnosti, jestli se při společném odpočinku nedomlouvají výhodné kontrakty a kdo vlastně platí výlet bývalého premiéra.

Snímky poslal do oběhu někdejší ředitel civilní rozvědky Karel Jandák, focení obstaral jeden z jeho vysloužilých podřízených. Ve stranických sekretariátech i podnikových zasedačkách se usadila paranoia a exponenciální řadou se množily spekulace, kdo a proč si kompromitující kampaň objednal.

Podle jedněch to byla ČSSD, aby srazila preference ODS. Podle druhých šlo o výron vnitrostranického boje uvnitř ODS. Později obě velké strany tvrdily, že to na ně ušily ty nové malé, které takto chtěly dosáhnout lepšího výsledku. TOP 09 i Věci veřejné podezření odmítly.

Událost si začala vyšetřovat také J&T. Ta se dobrala k závěru, že za ní stojí konkurenční skupina Czech Coal, dříve Mostecká uhelná, načež se Czech Coal proti nařčení ohradil a označil je za nesmysl.

Topolánek označoval aféru za uměle vyvolanou, ale patřila k důležitým mezníkům, jimiž započal pozvolný soumrak tradičního diumvirátu ODS s ČSSD a umožnil se nástup protestních hnutí založených na protikorupční rétorice. V roce 2010 Věcí veřejných s bezmála 11 procenty, v roce 2013 hnutí ANO s 18,65 procenta.