Z mezinárodní ostudy vědecká šance
Byl to šok. Špičkoví vědci ze západní Evropy mířili na jaře 2014 do Česka – zvítězili v soutěži ministerstva školství o stamiliony na výzkum. Ač už byli na cestě, dostali zprávu, že na ně nezbyly peníze. Po dvou letech se některé křivdy daří napravit.
Profesor Hendrik Küpper se rozloučil s univerzitou v Kostnici a vyrazil do Česka. Věnuje se biochemii rostlin.
Zlákala jej bezmála miliardová výzva z unijních fondů, jež měla oživit českou vědu badateli z ciziny. Měsíce proto připravoval žádost, jel do Prahy na pohovory a před komisi ministerstva školství. Uspěl. A protože prý program spěchal, vědec neotálel. Udělal za Kostnicí „čáru“a zahájil přesun své laboratoře do Českých Budějovic, kde chtěl působit v Ústavu molekulární biologie rostlin Akademie věd ČR. Koupil i dům.
Tak nějak začínal v květnu 2014 článek LN, jež tehdy upozornily na bezprecedentní mezinárodní blamáž, které si následně všiml i magazín Times Higher Education. Proč? Osmička Českem vybraných vědců z prestižních institucí, jako jsou německý Max-Planck či londýnská King’s College, se totiž v dopise tehdejší náměstkyně MŠMT Petry Bartákové náhle dozvěděla, že sice vše zvládli, že uspěli, jak jistě vědí, ale bohužel: ministerstvo školství najednou zjistilo, že již má své fondy „ přezávazkované“– a nemá na splnění slibů! Omluvilo se a alespoň jim přislíbilo, že to v budoucnu snad i napraví.
Druhý pokus pro špičku
A to se teď děje. Jak zjistily LN, v novém operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) se ve výzvě na podporu excelentních týmů dočkali grantu i někteří z těch, kteří se o českou byrokracii spálili. Jedním z úspěšných je právě Küpper. Díky interní podpoře Biologického centra Akademie věd totiž v jižních Čechách zůstal a založil tam oddělení biofyziky a biochemie rostlin.
Nyní – po řadě peripetií – získal pro svůj tým na výzkum kovů v rostlinách 131,7 milionu korun, a to dlouhodobě, až do roku 2022.
„Začátek byl velmi náročný. Měli jsme omezené finance a mohli se věnovat jen malé části výzkumu, který jsme plánovali... Rozhodnutí přestěhovat se do ČR už nešlo zvrátit, nebylo cesty zpět. Musel jsem zůstat zde, ať přijde cokoliv,“říká dnes Küpper.
Dva roky pracoval v omezených podmínkách. Na klíčové zařízení neměl on, ani jeho nový ma- teřský ústav. Původní čtyřčlenný „mančaft“, který s ním cestoval, se obměnil, ale Elisa Andresenová v něm zůstala. Vyšly i studie v časopisech. „Snažili jsme se vy- tvořit maximální možné podmínky pro pana profesora. Podařilo se nám zrekonstruovat několik laboratoří a do nich umístit přístroje, které si přivezl z Kostnice, a v mezičase z menších grantů pořídit i některé nové,“říká profesor Josef Špak, ředitel ústavu.
Podobně dočasnou podporu nabídly i další instituce, které v roce 2014 nechtěly zklamané vědce hodit přes palubu. „Stát nutí vědce, aby místo vědy psali složité projekty, které pak hází do stoupy. Frustrace z vědní politiky překročila meze,“zlobil se Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity v Brně. Ta lákala vědce z Vídně do centra CEITEC. „Naše univerzita si nemůže dovolit ztratit důvěryhodnost v mezinárodní komunitě jen proto, že český stát není schopen řídit čerpání fondů, a způsobuje tím mezinárodní ostudu,“dodal Bek.
Kovy, rostliny, lidé
Čtyřicátník Hendrik Küpper, jenž se stal tak trochu mediálním „symbolem“nebývalé ostudy českého státu, konečně může pracovat na velkém záměru. Nese zkratku KOROLID – kovy, rostliny, lidé. Z celkové sumy půjde 60milionů korun na nákup špičkových instrumentů, mimo jiné na spektrometr pro měření ultranízkých koncentrací kovů v rostlinách.
„Je to skvělý pocit, protože teď můžeme opravdu uskutečnit výzkum a rozšířit tým dle našich původních plánů,“těší jej. Do jeho týmu přibude šest vědců, kteří se zaměří na kovy jako důležité živiny, ale i na jejich toxicitu a potenciální zlepšování životního prostředí. Zdaleka nejen v Česku.