Schulz končí. Vyzve Merkelovou?
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz by sice ve volebním souboji s kancléřkou Angelou Merkelovou uspěl lépe než šéf strany Sigmar Gabriel, i tak na ni ale v průzkumech výrazně ztrácí.
BERLÍN/PRAHA Tak přece jen. Po dlouhých měsících úvah, kdy bylo jméno Martina Schulze spojováno s návratem do německé politiky, se spekulace zhmotnily. Šéf europarlamentu Schulz uvedl, že nebude v příštím roce usilovat o třetí mandát ve Štrasburku. Po dlouhých 22 letech v evropském parlamentu skončí a vrátí se zpět do německé politiky.
„Budu prosazovat i nadále evropské hodnoty, ale na národní úrovni,“prohlásil 60letý Schulz.
Svým rozhodnutím posílil přesvědčení, že by se mohl stát kandidátem sociálních demokratů (SPD) v příštích volbách, a utkat se tak s kancléřkou Angelou Merkelovou, která oznámila kandidaturu za křesťanské demokraty (CDU) před pár dny.
Jaké by měl šance? Nebyl by úplným outsiderem, zdá se.
Volby za dveřmi
Podle průzkumu agentury Forsa by v případném souboji zvítězila Angela Merkelová poměrem 49 ku 27 procentům hlasů. To je ovšem pořád lepší výsledek, než jakého by se dočkal současný šéf SPD Sigmar Gabriel, o kterém se rovněž pro volby v září příštího roku uvažuje. Toho by Merkelová porazila ještě přesvědčivějším poměrem 50 ku 16 procentům.
Sociální demokraté by se měli zřejmě rozhodnout o kandidátovi do konce ledna.
Schulz každopádně ještě nic neslíbil, mluví jen o návratu do německé politiky. Rýsuje se před ním nyní hned několik budoucích scénářů.
Jednak může kandidovat do Spolkového sněmu jako lídr stranické kandidátky v nejlidnatější spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko.
K tamní politice má blízko, narodil se v tamním městě Hehlrathu a navíc je i vášnivým fanouškem porýnského fotbalového klubu 1. FC Köln. I takové maličkosti se ve volbách počítají.
Je tu i další možnost: hovoří se o tom, že by se už v únoru mohl stát šéfem německé diplomacie. Dosavadní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se zřejmě stane příštím spolkovým prezidentem, takže by ho mohl Schulz, velmi zběhlý v diplomatických manévrech, nahradit.
Schulz zdůrazňuje, že chce i nadále usilovat o evropskou integraci a podporovat silnou a sebevědomou Evropskou unii. „Moje představy se nijak nezměnily,“ujistil.
Zmínil rovněž zájem o sociální témata. „Chci dělat, co je v mých silách, aby se zlepšil každodenní život lidí a zmenšila se sociální nerovnost,“naznačil své plány v politice. Německo jako největší unijní země má podle něj v tomto směru velkou odpovědnost.
Unijní technokrat
Schulz, který se vyučil knihkupcem, vlastnil nakladatelství a později působil jako radní ve městě Wurselen, proslul svou vytrvalostí. Do strany SPD vstoupil jako 19letý a už od roku 1999 je také členem jejího nejužšího vedení.
To je současně argument pro řadu jeho odpůrců. Považují jej za prototyp vysloužilého prounijního technokrata, unaveného dekádami v rozličných funkcích, a dokonale odtrženého od reality.
„Jen málokterý Němec reprezentuje tak zdařile ztroskotání celé EU a aroganci evropských institucí,“prohlásila na jeho adresu šéfka populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryová, která považuje Merkelovou i Schulze za „ztělesnění současného úpadku Německa“.
Již před lety si vysloužil Schulz krajně nevybíravou kritiku tehdejšího italského premiéra Silvia Berlusconiho, který mu nabídl ironicky roli kápa ve filmu o koncentračních táborech. Také pro řadu dalších euroskeptiků byl Schulz vítaným terčem.
Korigovat své názory ale nehodlá. „Chci i nadále pomáhat k zacelení zákopů mezi evropskými zeměmi,“uvedl.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10