Kdo vrátí ruské atlety do světa?
Ruská atletická federace si 9. prosince zvolí nového prezidenta, kandidáti jsou tři
Skokanka o tyči, výškař – poslanec a zkušený funkcionář se ucházejí o funkci prezidenta Ruské atletické federace (VFLA). Jejich programy jsou podobné – vrátit ruskou atletiku pošpiněnou dopingovým skandálem na světová kolbiště.
MOSKVA/PRAHA Jelena Isinbajevová, světová rekordmanka ve skoku o tyči, má podle ruských expertů velké šance uspět v pro ni nezvyklém souboji o křeslo prezidenta Ruské federace lehké atletiky (VFLA). Soupeři jí 9. prosince 2016 budou poslanec a další bývalý olympionik Andrej Silnov a stávající prezident VFLA, plukovník Dmitrij Šljachtin.
Ať už v čele VFLA stane kdokoliv, jeho hlavním úkolem bude očistit jméno ruské atletiky potřísněné sérií dopingových skandálů, které vypukly v roce 2015. A vrátit ruské sportovce na světová závodiště, ze kterých byli vyloučeni na základě zprávy Mezinárodní atletické federace (IAAF) z listopadu 2015 a zprávy Světové antidopingové agentury WADA, podle níž ruské státní orgány systematicky kryly doping svých sportovců.
Tvrdé tresty pro trenéry
Všichni tři kandidáti zaujímají k dopingové aféře, kvůli které se ruští atleti nemohli účastnit letošní olympiády v Rio de Janeiru a hrozí jim i zákaz pro následující sezonu, podobný postoj: sami sportovci na vině nejsou, zčásti jde o mezinárodní komplot proti Rusku a zčásti nesou zodpovědnost za přijímání nepovolených látek ruští trenéři.
Stejného mínění je i ruský prezident Vladimir Putin, který sportu věnuje výjimečnou pozornost. Tento týden podepsal zákon, jímž zavedl trestní odpovědnost za „navádění sportovců k užívání dopingu“. Podle něj hrozí provinilým trenérům a sportovním lékařům až 300 tisíc rublů pokuty nebo i dva roky vězení. „Je to naše odpověď kritikům ze zahraničí, kte- ří obviňovali naši zemi z jakéhosi státního programu podpory dopingu. Takový program samozřejmě nikdy neexistoval a na všech úrovních včetně prezidenta RF i vlády vždy všichni s dopingem bojovali,“uvedl zástupce předsedy ruské Státní dumy Alexandr Žukov.
I podle kandidátů na křeslo prezidenta VFLA za vyloučením Rusů ze světových kolbišť stojí politická msta. „Nebudu mlčet, učiním jisté kroky. Obrátím se na soud pro lidská práva a dokážu, že IAAF i WADA rozhodly špatně,“prohlašovala Isinbajevová poté, co se Rusům zavřely brány Ria a ona sama v reakci na události ohlásila konec veleúspěšné kariéry.
Čtyřiatřicetiletá skokanka je nejen uznávanou sportovkyní, ale i oblíbenkyní prezidenta Putina. Ten sport pokládá za jednu z roz- hodujících „výstavních skříní“ruského státu a Isinbajevovou za jednu ze sportovních ikon. Když byla 2. listopadu její kandidatura na nejvyšší atletickou funkci v zemi posvěcena atletickou federací Volgogradské oblasti, bylo jasné, že bude favoritkou.
Isinbajevová se ve Volgogradu narodila, trénovala zde a žila až do doby, než přesídlila do Monaka. Na obdivu prostých Volgograďanů neubralo ani to, že dostala za nucenou neúčast na poslední olympiádě od ruského státu jako náhradu za újmu 4 miliony rublů. Což je příjem ruského důchodce zhruba za 40 let.
Fanoušci jí dokonce odpustili i to, že v jednom z rozhovorů o rodném městě prohlásila, že je chudé a ošklivé. Mnozí ji sice kritizovali za povýšenost a odcizení se vlasti, jakmile ale byla letos spolu s celým ruským lehkoatletickým týmem „poškozena“zákazem startovat na olympiádě, stala se milovanou obětí údajných západních politických intrik.
Soupeřem jí je dvaatřicetiletý Andrej Silnov, kterého do boje poslala lehkoatletická organizace jeho rodné Rostovské oblasti. Ve skoku do výšky by olympijský vítěz a mistr Evropy nejspíš dosáhl ještě řady úspěchů, kdyby nebyl
často zraněn. Proto se brzy začal více než sportu věnovat politice. Dotáhl to na poslance zákonodárného sboru Rostovské oblasti.
I když není tak populární jako Isinbajevová, i on má blízko ke Kremlu a dokazuje svými postoji, že stojí pevně na straně Putinova režimu. Navíc získal v posledních letech cenné politické zkušenosti a hlavně – což je v Rusku ze všeho nejdůležitější – kontakty ve vysokých politických kruzích i mezi sportovními funkcionáři. „Konkurence Isinbajevové se nebojím,“prohlásil v jednom z rozhovorů. „Kdo se vlků bojí, nesmí do lesa.“
Zkušený, ale nenápadný
Ruská atletická federace má za sebou krušné období. I proto se o volbě jejího nového šéfa hovoří v nejvyšších kruzích.
Nejvíc zkušeností a kontaktů z trojice kandidátů má bezesporu Dmitrij Šljachtin. Na obnovení reputace ruských atletů už pracuje. 28. října se v Monaku sešel s pracovní skupinou IAAF a nyní, před volbami do VFLA, vytahuje z ruky trumf: slibuje, že začátkem příštího roku započne proces postupného obnovování všech práv ruských atletů v mezinárodním měřítku. Což by jako pokračující šéf mohl nastartovat.
Vladimir Putin tento týden podepsal zákon, jímž zavedl trestní odpovědnost za navádění sportovců k užívání dopingu