Tvář z londýnských známek
PRAHA K významným bojištím, na nichž vystoupili příslušníci československé exilové armády, patřil obležený severoafrický Tobruk. Strategicky nesmírně důležitý přístav se změnil v pevnost, již proti útokům německo-italských vojsk bránily britské jednotky posílené australskými a polský-
Krátce po nacistické okupaci překročil 8. srpna 1939 hranice protektorátu a 10. srpna se přihlásil na zastupitelství v Krakově jako dobrovolník do vznikající československé vojenské jednotky. Stejně jako řada jeho druhů byl po porážce Polska od 19. září 1939 internován v táborech v Sovětském svazu, odkud se dostal v transportu na Střední východ, vypraveném 11. března 1941.
Znovu jej pak odvedli v Haifě 23. března a 2. dubna zařadili k Československému výcvikové- mu středisku – východnímu a vtělili k výcvikové rotě. Dne 3. května ho přeložili k 4. rotě Československého pěšího praporu 11 – Východního a 31. května odešel se svou jednotkou na bojiště.
Od 2. září do 2. října téhož roku musel být hospitalizován, potom se znovu vrátil ke svému útvaru na frontu. Obrana klíčové spojenecké pevnosti na severoafrickém pobřeží se mu ale stala osudnou. Dne plnil službu pozorovatele a kulometčíka na předsunutém stanovišti, když ho při německém ostřelování zasáhla střepina a přeťala mu krční tepnu. Vojín František Adámek svému fatálnímu zranění na místě podlehl, 22. listopadu byl s vojenskými poctami pohřben na War Cemetery v Tobruku, do hrobu 29B. V den smrti byl povýšen na svobodníka in memoriam. Ještě za války byl posmrtně vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a Československou vojenskou pamětní medailí se štítkem SV.
Jeho podobizna byla použita pro předlohu dvou známek takzvaného londýnského vydání, na nichž bylo zobrazeno osm padlých hrdinů československého druhého odboje, každý ve dvou nominálních hodnotách. Adámek se objevil na známkách v hodnotách 60 haléřů a 10 korun.
Češi jako národ švejků? Nikoliv. LN přinášejí příběhy lidí, kteří ukázali nevšední odvahu nejen ve válečné vřavě.
21. listopadu 1941