Betlém, jenž předvádí Rolling Stones
Vánoční betlém něžně symbolizuje narození. David Černý ztělesňuje provokaci. Že to spolu může ladit, dokládá jeho Český betlém vystavený ve ŠKODA Muzeu v Mladé Boleslavi.
Kdyby sochař David Černý nešel v některém svém díle až na hranu, považoval by to asi za osobní selhání. Dokladů je dost – počínaje růžovým tankem v Praze a konče Entropou pro Brusel (a mystifikací s údajnými 27 evropskými výtvarníky).
Jeho Český betlém je trochu jiná liga. Ne že by provokaci vytěsnil, ale ukryl ji do detailů, které musí pozorovatel vyhledávat. Netrčí na něj tak jako bulharský záchod z Entropy. Snad i proto, že ten soubor plastik dělal Černý na zakázku Volkswagenu: někdo by řekl, že světový koncern nelze tak snadno oblafnout jako ministra Vondru odpovědného za Entropu. Jisté je, že žádná fotografie to dílo nepři-
Autor boduje i v tématu Mozart a Praha. Spojil světovou premiéru opery Don Giovanni ve Stavovském divadle (1787) a natáčení Formanova filmu Amadeus (1984).
Černého betlém zachycuje příběh českých dějin od Husovy reformace až po pád komunismu. Dává tomu příběhu ale vlastní přidanou hodnotu. Třeba když do jednoho společného segmentu vkládá éry Karla IV. a Rudolfa II. (právě v těch obdobích byla Praha metropolí Svaté říše římské a také intelektuálního kvasu). Ale i tam na nás vybafne kouzlo detailu i Černého ega. Spatříme, jak vedle císaře Karla zakládajícího pražský most se nachází kníže Václav, ale v podobě, jak ho kdysi Černý portrétoval – sedící na břiše koně, který je vzhůru nohama (navíc to není Václav, ale sám David Černý).
Po svém autor pojal i značku Volkswagen – zadavatele díla. Nástup moderny ilustruje broukem lezoucím po dřevěné chatě. Je to aluze na Kafkovu Proměnu v podobě slavného autaVW„brouk“, které má však hmyzí nožičky. A tak podobně to pokračuje: přes Masaryka na návštěvě u Karla Čapka i druhou světovou válku (holokaust znázorňuje poslední představení dětské opery Brundibár v Terezíně, kde účinkující odcházejí přímo do transportu) až po říjen 1989 na západoněmecké ambasádě v Praze: zahrada je plná utečenců z komunistické NDR, z balkonu jim kyne spolkový ministr Genscher a pod ním stojí – inu Černého plastika trabantu na nohách.
Autor boduje i v tématu Mozart a Praha. Spojil světovou premiéru opery Don Giovanni ve Stavovském divadle (1787) a natáčení Formanova filmu Amadeus (1984): tehdy byla práce exilového režiséra v Husákově Praze senzací. Fajnšmekři ocení i rok 1968 a jeho atmosféru. Vi- díme sovětské tanky i plné hospody. Před jednou stojí muž s hrncem na hlavě a německý nápis na ceduli u něj říká: „Jsem budoucí ředitel pražské Národní galerie.“Kdopak to asi je?
Vše vrcholí na Pražském hradě v roce 1990: prezident Václav Havel hostí členy skupiny Rolling Stones. Tam Černého betlém chronologicky končí. Pokračování čeká na jiné autory.
David Černý: Český betlém. ŠKODA Muzeum, třída Václava Klementa 294, Mladá Boleslav.