Nanooptika nahlédne do proteinů
PRAHA Ještě donedávna pracoval v německém Max-Planckově ústavu, ale nyní už zase působí v Česku – v pražských Kobylisích. Špičkový fyzik Marek Piliarik přinesl do Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd pětiletý grant ve výši přes 40 milionů korun. Takzvané ERC-CZ granty jsou hrazeny ministerstvem školství a přísluší výjimečným badatelům, kteří dostali od Evropské výzkumné rady (ERC) výtečné hodnocení, ale jen těsně na ně nezbyly peníze.
„Prošel jsem dvěma koly hodnocení; jde vlastně o startovní ERC grant, který však financuje česká strana. Díky tomu se mohu věnovat výzkumu mikroskopie pozorující změny uvnitř jednotlivýchmolekul,“řekl LN Marek Piliarik, jenž založil nový tým nanooptiky.
Úkolem, dosti ambiciózním, je vyvinout unikátní metody pozorování proteinů pomocí viditelného světla na úrovni molekul a v reálném čase. Součástí bude i uplatnění v biologii i biofyzice.
Jedna z šancí měnit svět
„Snažíme se jít o krok dále oproti mým původním pracem, kdy jsme dokázali detekovat signál čili obraz jednoho proteinu bez použití jakýchkoliv značek. Chceme se podívat, jak se protein mění, jakou má funkci a dynamiku – posuneme citlivost měření ještě o řád dál,“plánuje Marek, jenž svůj dřívější výzkum otiskl i v časopise Nature Communications.
„Ani vědce pracující v podobných oborech nikdy nenapadlo, že by bylo možné vidět proteiny při práci, ale fyzika to umožňuje a my si myslíme, že to dokážeme,“usmívá se vědec, když hovoří o značné mezioborovosti – projekt stojí na pomezí fyziky, biologie a chemie.
I proto zvolil ústav fotoniky a elektroniky s výborným zázemím. Hledá též doktorandy – na „matfyzu“či jaderné fakultě ČVUT. „Myslím, že je pro studenty dobré změnit obor, dívat se na řešené problémy z větší šíře,“říká Piliarik, který je stále v kontaktu s vědci z elitního Max-Planckova ústavu. „Tam mě naučili myslet ve velkém. Uvažovat – když to trochu přeženu – jak můžete změnit svět,“uzavírá badatel, jenž pracoval v USA či Švýcarsku.
Tři čeští vědci letos získali ERC-CZ granty, které jsou domácí podporou přelomovému výzkumu. Celkem jich bylo od roku 2012 jedenáct.
Výzkum oceánského života
Další dva ERC-CZ projekty, jichž resort školství udělil zatím jen jedenáct, řeší od září Julius Lukeš z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a Hana Macíčková-Cahová v pražském Ústavu organické chemie a biochemie AV.
V prvním případě profesor Lukeš se svým týmem zkoumá roli prvoků-diplonemidů v oceánech, kteří mají patrně zásadní vliv na fungování celých ekosystémů (grant činí 55 milionů), a ve druhém záměru se mladá biochemička věnuje poznávání virálních RNA úprav (podpora 49 milionů). Oba jmenovaní vědci loni publikovali svoje výsledky v elitních časopisech Science, respektive Nature.
Nedostatek prostředků
„Mezi projekty, hodnocenými v soutěžích ERC nejvyšší známkou, jsou často jen nepatrné rozdíly. Některé z nich však nemohou být podpořeny z nedostatku prostředků. Program ERC-CZ je proto naprosto zásadní pro rozběhnutí vynikajících projektů, které obstály v nejtěžší možné světové konkurenci,“řekl LN profesor Zdeněk Strakoš z Univerzity Karlovy, dlouholetý hodnotitel ERC projektů, jenž působil také jako předseda jednoho z panelů.
„(Český) program by měl umožnit i opětovné podání projektu do soutěže ERC v co nejkratší možné době, neboť získávání grantů financovaných přímo z prostředků EU je pro Česko velmi významné a výhodné. Přitom donedávna byla podobná možnost administrativním omezením v podstatě vyloučena – a to ke škodě všech,“upozorňuje matematik Strakoš.