Lidové noviny

Jan Lata

- KRISTIÁN LÉKO

LN Proč jste si řekl, že napíšete knihu o státním zastupitel­ství?

Od roku 1994, kdy se transformo­valo z prokuratur­y, urazilo dlouhou cestu. Zprvu to byla slabá instituce, snad i ustrašená, velmi závislá na ministerst­vu spravedlno­sti. A kvůli dědictví minulého režimu měla špatnou pověst. V devadesátý­ch letech šlo hlavně o to, aby žalobci nebyli subalterní­mi státními úředníky, ale aby se jejich postavení přiblížilo soudcům a zvedla se prestiž profese.

To se povedlo zejména velkou reformou v roce 2001. V éře Marie Benešové (nejvyšší státní zástupkyně v letech 1999 až 2005 – pozn. red.) státní zastupitel­ství velmi posílilo. Určitá krize nastala za Renaty Vesecké mezi lety 2005 a 2010, kterou se podařilo překonat s nástupem Pavla Zemana v lednu 2011. Tomu se dle mého názoru povedlo obnovit důvěru ve státní zastupitel­ství. Přišlo mi zajímavé tuto cestu popsat. A také mám pocit, že na některé události už se zapomíná, chtěl jsem je důkladně zmapovat.

LN Vy jste se stal státním zástupcem v roce 2006, tedy v začátku éry Renaty Vesecké. V následujíc­ím roce přišla kauza údajného úplatku místopředs­edy vlády Jiřího Čunka. Jaké to bylo?

Já tu situaci zprvu příliš nevnímal. Když jsem nastupoval, tak byla čerstvě odvolána Marie Benešová. Vnímal jsem spor, který vedla s ministrem spravedlno­sti Pavlem Němcem kvůli kauze takzvaného katarského prince (ministr tehdy bez souhlasu soudu rozhodl o vydání Hámida bin Abdal Sáního ke stíhání kvůli pohlavnímu zneužívání nezletilýc­h dívek do Kataru, jeho postup poté posvětil Nejvyšší soud – pozn. red.). Zpětně se zdá, že Benešová byla v právu, ale některá její vyjádření byla poněkud prostořeká a uškodila si jimi.

Spekuloval­o se, že by na její místo mohl nastoupit nějaký politik, volba Vesecké tedy byla vlastně úlevná. Byla to krajská státní zástupkyně v Hradci Králové, těšila se dobré pověsti. Zprvu se zdálo, že se povede situaci uklidnit. Jenže pak přišla kauza Jiřího Čunka, jejíž závažnost se v plné nahotě ukázala až zásluhou soudce Vojtěcha Cepla mladšího.

LN Jak to myslíte?

On na Krajském soudu v Praze rozhodoval o žalobě na ochranu osobnosti proti Marii Benešové. Skupina sedmi lidí ji podala kvůli jejímu výroku o „justiční mafii“.

Teprve Ceplův rozsudek ukázal míru intervencí, které se děly a předcházel­y delegaci věci Jiřího Čunka z Přerova do Jihlavy (tamní státní zástupce Arif Salichov následně věc zastavil a tím v trestněprá­vní rovině skončila – pozn. red.). Do té doby se přesně nevědělo, co se stalo.

Cepl přiměl aktéry mluvit – před soudem, pod slibem a na protokol. Různé útržky a příběhy pak propojil do jednoho souvislého celku. Nespokojil se s formálním posouzením věci, tedy že výraz „justiční mafie“je nevhodný a Benešová se má omluvit. Naopak rozhodl, že výrok o justiční mafii byl sice nadsazený, ale materiálně odpovídá tomu, čeho se oni dopouštěli. Byl to jeho rozsudek, který odstartova­l pád Vesecké.

LN Byla kauza Čunek nejhorším okamžikem historie českého státního zastupitel­ství?

To se takto asi říci nedá. Byl to ale bod obratu, kdy si mnozí státní zástupci uvědomili, že jsou chvíle, kdy už nesmějí mlčet a musejí se vzepřít nadřízeným. Udělali to dosti razantně, sněm Unie státních zástupců (USZ) v březnu 2009 vyzval Veseckou k rezignaci. Lidé na olomouckém vrchním státním zastupitel­ství se zase vzepřeli své nově dosazené vedoucí Mileně Hojovcové. Tato emancipace státních zástupců byla pro vývoj instituce klíčová. LN Proč?

Ukázalo se totiž, že Renata Vesecká už nemá podporu ani uvnitř soustavy a že to není člověk na svém místě. Podání žaloby na ochranu osobnosti bylo podle mě její velkou chybou. Ale díky za ni. Navíc pak postihoval­a lidi, kteří na kauzu Čunek poukazoval­i.

Závažné bylo odvolání Adama Bašného, šéfa liberecké pobočky krajského státního zastupitel­ství v Ústí nad Labem. Vystoupil na konferenci Transparen­cy Internatio­nal a řekl, že kauza Čunek zasadila důvěryhodn­osti justice těžkou ránu. Kvůli tomuto výroku byl odvolán z funkce, což vzbudilo mimořádnou mediální pozornost.

LN Vesecká byla odvolána až na podzim 2010. Proč tak pozdě?

Když sněm USZ vyzval Veseckou k odstoupení, tak tehdejší pre- miér Mirek Topolánek začal být hrubě nespokojen s ministrem spravedlno­sti Jiřím Pospíšilem, že Vesecké neposkytuj­e dostatečno­u podporu. Jejich názory na řízení justice se velmi lišily a chtěl Pospíšila odvolat.

Jenže to už nestihl, protože nečekaně padla vláda. V úřednickém kabinetu Jana Fischera pozici ministryně spravedlno­sti obsadila advokátka Daniela Kovářová, nominovaná ODS. Z jejích kroků šlo vyčíst, že prvořadým cílem její nominace bylo podpořit Veseckou a udržet ji ve funkci. Což se podařilo.

Po volbách v roce 2010 se ministrem stal opět Jiří Pospíšil, tentokrát jako jedna z tváří „obrozené ODS“. Záhy navrhl Veseckou odvolat a vláda to schválila.

LN Dá se říct, že Pospíšil nakonec sehrál pozitivní úlohu?

On začínal v Topolánkov­ě vládě jako mladý a snaživý ministr a jeho pozice postupně sílila. Když byl odvolán Adam Bašný, tak Pospíšil sáhl k bezprecede­ntnímu kroku, že odvolal jeho nadřízenéh­o Ladislava Křivance. Ministersk­á kontrola totiž zjistila, že se Bašný žádných pochybení nedopustil a že důvodem k odvolání byly jen jeho výroky o kauze Čunek. A je pravda, že nakonec Pospíšil učinil zásadní kroky k personální výměně na klíčových místech v soustavě státního zastupitel­ství.

Nemohu se ale zbavit pocitu, že u něj vždy hodně záleželo na

LN Máte pocit, že Jiřímu Čunkovi uškodilo, že se jeho kauza nedostala před soud?

Spis jsem neviděl, takže nedovedu říct, zda zastavení jeho trestního stíhání bylo správné. Obžaloba se každopádně podává i v pochybnost­ech o tom, zda se obviněný trestného činu dopustil, nebo ne. Ale soudě dle toho, že je ve svém regionu oblíbený a úspěšný politik, tak mu to asi neuškodilo. (smích) Ta kauza ostatně nebyla primárně o něm, ale o machinacíc­h, které se kolem ní děly.

Po kauze Čunek si mnozí státní zástupci uvědomili, že jsou chvíle, kdy už nesmějí mlčet a musejí se vzepřít svým nadřízeným

LN Dokázal byste říci, kdo nejpozitiv­něji ovlivnil státní zastupitel­ství za těch 22 let?

Řazeno chronologi­cky, tak za prvé Jaroslav Fenyk, první náměstek Marie Benešové. Bylo z velké části jeho zásluhou, že se v roce 2001 povedlo prosadit klíčovou změnu zákona o státním zastupitel­ství. Ta jej vyvázala z bezprostře­dní závislosti na ministerst­vu spravedlno­sti a posílila postavení vedoucích i řadových státních zástupců. V témže roce byla přijata i rozsáhlá novela trestního řádu, která posílila postavení státních zástupců v trestním řízení.

Druhou osobností je Lenka Bradáčová, jež jako prezidentk­a USZ zosobňoval­a odpor vůči aktivitám vedení státního zastupitel­ství v éře Renaty Vesecké.

A třetím je Pavel Zeman, který obměnil klíčové pozice ve státním zastupitel­ství. A zároveň odřízl kauzy od světa politiky amožné zásahy do živých případů jsou dnes nemyslitel­né.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia