Proč neboříme černé stavby

Anna Šabatová minulý týden zkritizovala ministerstvo pro místní rozvoj, že selhává při ochraně veřejného zájmu ve stavebním řízení. Resort je dle Šabatové dlouhodobě nečinný v řešení problému, kdy mnohá pravomocná a vykonatelná rozhodnutí stavebních úřadů nedojdou naplnění. Jinými slovy, v Česku se téměř nestane, že by se černá stavba zbourala. Stát totiž nevyčleňuje dostatek peněz na zajištění nuceného výkonu rozhodnutí a obce tyto náklady nemohou hradit z vlastního. Iniciativa Šabatové jde správným směrem. Dnešní stav totiž vede k tomu, že bezohledný člověk, který si postaví dům i přes odpor úřadů, se směje tomu slušnému. Ochránkyně k tomu dodává, že rezignace na vymáhání práva narušuje principy právního státu.

spravedlnosti Robert Pelikán předložil prezidentu Miloši Zemanovi podklady ke jmenování 33 soudců. I tentokrát zohlednil dlouhodobou přetíženost některých soudů, které se potýkají s větším množstvím nedodělků. Nejvíce soudců proto zamíří do severomoravské, severočeské a středočeské justice. Soudcem bude v lednu jmenována i nová posila Nejvyššího správního soudu, významný advokát Tomáš Rychlý, partner pražské pobočky právní firmy Wolf Theiss.

závěr si dovolím upozornit na rozsáhlý profil jedné z největších osobností českého exekučního byznysu Roberta Runtáka. Naleznete jej v magazínu Index v dnešních LN. Runták před patnácti lety spoluzakládal přerovský exekutorský úřad, ve kterém zůstal i po rezignaci Tomáše Vrány. V posledních letech ale také vybudoval špičkovou sbírku současného umění. Rekonstruuje rovněž průmyslový objekt poblíž olomouckého nádraží, z něhož chce vytvořit galerii a kreativní centrum. Jde o pozoruhodný příběh.