Firmy mažou svou minulost kvůli EET

Hospody chtějí odvést pozornost finančních úřadů od skokového nárůstu tržeb. Nevěří totiž, že ujdou trestu

PRAHA S rozjezdem první fáze elektronické evidence tržeb se i v Česku spustil jev, který reportování tržeb tradičně provází. Hospodští ruší svá stará oprávnění k podnikání a pořizují si nová identifikační čísla, pod nimiž je odteď bude znát nejen jejich dodavatel, ale hlavně berní úředníci.

Důvod? Přeregistrací si s no- vým číslem pořídí také čistou daňovou minulost. Jde o to, že nechtějí, aby pozornost finanční správy přitáhl skokový nárůst tržeb po zavedení EET. Pokud hospodský dříve platil lidi takzvaně na ruku, část zásob pořizoval načerno a přiznával do daní jen díl toho, co opravdu vydělal, EET u něj vyžene tržby ze dne na den nahoru.

Finanční správa sice předeslala, že podobné případy nebude řešit, ale podnikatelé jí to podle všeho nevěří. Přeregistrace je stojí práci, mnohdy i přechodné uzavření podniku, ale zase jim dodá klid.

Zkušenost potvrzuje například společnost Kofola, která je dvojkou českého trhu v prodeji kolových nápojů. „Opravdu hojně se děje, že děláme přeregistrace našich zákazníků,“uvedl minulý týden na konferenci LN šéf Kofoly Jannis Samaras.

Podobný vývoj se odehrál také na Slovensku nebo v Chorvatsku. Řada podniků zavírala, ale řada nových identifikačních čísel zároveň přibývala v přímořském obchodním rejstříku.

Často tak dle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové restaurace na první pohled mění provozovatele, ale na ten druhý jen provozovatel změnil IČO.

Komu by se měl popsaný jev dít především, jsou pivovary, protože na chmelový nápoj se přesun do druhé, snížené sazby DPH nevztahuje, ten platí jen na nealko a jídlo, takže se hospodští nemají na čem zahojit. Největší tuzemský producent piva je zatím v komentářích zdrženlivý. „Je stále velmi brzy hodnotit dopad EET na restaurace a hospody, více budeme vědět až v lednu,“odpověděla mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Národní pivovar Budvar se rozhodl nechat dotaz na přeregistrace nezodpovězen. Může to být i proto, že chce svoje klienty chránit před zájmem berního úřadu a dopřát jim klidný start nové fáze podnikání.

Podobné přání vyjádřil rovněž Samaras, apeloval na Generální finanční ředitelství, aby takové „znovuzrozené“podniky nechali berní úředníci být, protože je k zatajování části příjmů dotlačila konkurence. Pokud měl někdo hospodu v ulici, kde se nacházely dvě další, jejichž majitel nedanil a platil svoje lidi načerno, musel se podobně zachovat i ten třetí, chtěl-li nízkým cenám nějak konkurovat. „Pokud nechcete zkrachovat, musíte se přizpůsobit. Donutilo to i solidní lidi,“zastal se majitelů hospod šéf Kofoly.

Co bylo, bylo

Finanční správa už předem avizovala, že se k raketovým růstům příjmu po spuštění EET bude stavět shovívavě, nicméně generální ředitel berních úřadů Martin Jane- ček dodává, že k plošné amnestii se jeho lidé uchýlit ani nesmí. „Ale ve finále stejně nebudeme mít na staré příběhy kapacity, protože máme řadu nových úkolů,“řekl Janeček.

Jeho podřízení se podle plánu mají zaměřit hlavně na sofistikovanou analýzu velkých dat a chytat významné ryby, s nimiž České republice uplavávají sumy s mnoha nulami za úvodní číslovkou. Například letos v lednu spuštěné kontrolní hlášení, které umožňuje inspektorům, aby párovalo faktury dodavatelů s odběrateli, už vyhnalo daňové inkaso o 13 miliard nahoru. Nejmarkantnější nárůst začal hned v úvodu roku. „Jednoduše proto, že se přestaly posílat fiktivní faktury, o které si pak poplatník snižoval daňový odvod,“doplnila Schillerová.

Pro Kofolu není evidence tržeb novinkou, s podobným modelem se potýká už od roku 2008 v sousedním Slovensku, kde podle odhadů limonádové společnosti po povinném raportu zavřely čtyři až sedm procent podniků.

„Skončila ale také řada kšeftů mezi dodavateli a hospodskými, klasické černé obchody, prostředí se kultivovalo,“dodal Samaras. Faktem je, že velkým firmám nová povinnost zpravidla nevadí, hůře dopadá na ty malé, pro které je při výši jejich výdělku další administrativa často poslední kapkou do moře překážek, po níž svůj byznys ukončí.

Účtenky v osudí

Podle vývoje to zatím ani nevypadá, že by se malí byznysmeni mohli od března dočkat slibované výjimky, o níž hovořil Babiš – kdo má na ročním obratu méně než 250 tisíc, může danit paušálem, a nemusí tedy evidovat.

Jednodušší paušál s tímto stropem bude, ale pardon z elektronické evidence tržeb velmi pravděpodobně nenastane. Minulou středu tuto změnu společně s jakýmikoli dalšími úpravami v již rozběhnutém systému odmítl rozpočtový výbor sněmovny. Neznamená to nutně, že návrh nedojde schválení v poslaneckém plénu, ale stanoviska výborů zpravidla dobře fungují jako předzvěst osudu daného zákona.

Zato už se rýsuje spuštění účtenkové loterie, ministerstvo financí vypsalo soutěž na toho, kdo mu celou akci zajistí. Losovat se má prvně v půlce roku 2017 a bude to pokaždé patnáctého kaž- dého měsíce. Ročně se má takhle mezi sběratele účtenek rozdat 65 milionů korun, v plánu je i věcná výhra v podobě auta.

Ministerstvo počítá, že si najde partnery, u nichž bude možné se do loterie s účtenkami přihlásit – podobný model, jako když si lidé v trafice nebo na benzince sázejí na šťastná čísla. Půjde to i přes aplikaci v mobilním telefonu. Do druhého lednového týdne se mohou hlásit zájemci, kteří chtějí účtenkovou tombolu pro stát zajišťovat.

Odpůrci loterii odsuzují jako placené podněcování k udavačství. Finanční správa se brání tím, že systém evidence je ve všech zemích napojen na součinnost s veřejností. O tu Češi zájem moc nejeví, zkušenosti z pohostinství ukazují, že účtenky nechávají ležet na stolech a pultech.