Čtveráci z Bruselu
BLAHOSLAV HRUŠKA spěch kabaretu Ovčáček čtveráček překvapil i samotné tvůrce. A pravdu má i skutečný mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, když říká, že politická satira tady chybí. A nejen ta domácí. Pokud je autorovi těchto řádek známo, v Evropě dosud neexistuje satirický pořad, který by se zaměřoval na způsob, jakým o sobě dává vědět Evropská komise. Přitom málokteré tiskové oddělení jakékoliv instituce toho má s Hradem tak hodně společného. Od formátu tiskové konference s tiskovým mluvčím po agendu přijímání návštěv až po často dojemnou snahu o budování pozitivního obrazu svého chlebodárce. Skutečné heslo tiskových osob (což je překlad politicky korektního termínu spokesperson) v Bruselu by se mohlo inspirovat Ovčáčkem: prezentujeme stanoviska Evropské komise, hájíme stanoviska Evropské komise a hájíme Evropskou komisi.
Dokonale to předvádí Margaritis Schinas, šéf tiskových osob, kterých je jen v samotné neformální evropské vládě téměř stovka. Není to tak dávno, co Schinas poučoval zpravodaje ČT. Kritika zesnulého kubánského vůdce Fidela Castra za jeho podporu vojenské invazi do tehdejšího Československa byla prý jen „zúženým pohledem“z Prahy. Teprve později Schinas otočil a prohlásil, že invaze byla historickou událostí, k níž má Komise respekt.
Od té doby ovšem Brusel předvedl další nezapomenutelné vývody. Zvolení Alexandra Van der Bellena novým rakouským prezidentem bylo prý „jasným vyjádřením“podpory EU ze strany Rakušanů. Ani slovo o druhé polovině voličů (přesněji 46 procentech), které naopak oslovil „antisystémový“kandidát Svobodných Norbert Hofer. Evropská komise také komentovala nedávné italské referendum, po němž premiér Matteo Renzi složil mandát. Hlasování se prý Evropy netýkalo. Že ne? Sám Renzi hrál jasně evropskou kartu a ostatně i v Bruselu se o Itálii neustále mluví. Jistě by se to mohlo brát tak, že se Brusel nerad míchá do vnitřních záležitostí členských zemí. Kdyby v případě zkrachovalého říjnového referenda o uprchlických kvótách v Maďarsku Schinas nezmínil jen demokratickou vůli těch, kteří volili, ale i nevoličů. Celkem nediplomaticky tak potvrdil, jakou měla Evropská komise z nízké volební účasti radost. A to ještě Maďaři skončili lépe než „pomýlení“Irové, kteří v roce 2008 v referendu zazdili Lisabonskou smlouvu a za rok si museli dát repete.
Skupina mluvčích Evropské komise tak jen dokazuje, že i v tom nudném a úřednickou řečí svázaném Bruselu nehraje roli nějakých objektivních komunikačních úředníků, ale disponuje politickým názorem. A těžko se rozlišuje, jestli jde jen o hájení názorů šéfů, nebo vlastní podporu „bruselské kavárny“. Dalo by se to říct i jinak. Ovčáčka máme v EU jen jednoho. Zato čtveráků se v Evropské komisi najde hned několik.
Skutečné heslo tiskových osob v Bruselu by se mohlo inspirovat Ovčáčkem: prezentujeme stanoviska Evropské komise, hájíme stanoviska Evropské komise a hájíme Evropskou komisi