Ropa letí vzhůru, těžba klesne

VÍDEŇ/PRAHA Rekordní nárůsty těžby ropy v řadě zemí možná skončí. A skončí tím i nízká cena. Ekonomové a lídři některých ekonomicky strádajících států, jako je třeba Venezuela, se radují. Řidiči už méně.

ANALÝZA

K Saudské Arábii a dalším členům Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), kteří se koncem listopadu shodli na snížení těžby ropy, se přidaly o víkendu i některé nečlenské země, například Rusko, Ázerbájdžán, Mexiko nebo Omán. A to už dává větší pravděpodobnost, že světová produkce černého zlata skutečně po Novém roku klesne. A tím i vzroste cena z nynější hodnoty kolem 56 dolarů za barel, za niž země ropu prodávají a vylepšují si tím rozpočty.

O kolik, to si málokdo troufá přesně odhadnout, ale mluví se nejčastěji o hranici až 65 dolarů za barel v příštím roce. Což by konkrétně v Česku mohlo zvednout cenu litru benzinu z nynějších 30 korun na hodnotu kolem 31 až 32 korun. Možná ale i míň. A všechno může být trochu jinak.

Samotný kartel OPEC těží totiž zhruba jen třetinu světové produkce, která se pohybuje kolem 94 až 95 milionů barelů ropy denně. A k zemím, které se k dohodě o snížení těžby nepřidaly, patří přitom významní světoví producenti, jako jsou Spojené státy, Kanada nebo Norsko. Přitom jejich ekonomiky a příjmy státních rozpočtů nejsou na prodeji ropy tolik závislé.

Pokud tyhle země těžbu neomezí, budou dál prodávat stále větší a větší množství – třeba v případě USA se snížení ropného byznysu považuje téměř za vyloučené –, nebude tlak na světové zdražení ropy tak velký. Cena proto neporoste tak, jak by v současné době potřebovalo třeba Rusko, Venezuela, ale i světový lídr v těžbě Saúdská Arábie (v listopadu těžila rekordních 10,7 milionu barelů denně), kde nízká míra inflace také brzdí rozvoj ekonomiky.

Jedním z důvodů, kvůli kterým USA jako třetí největší ropná země po Saúdech a Rusku těžko produkci omezí, je ten, že stát tam nemá na těžbu dostatečně velké páky, soukromé těžařské firmy se řídí vlastními zájmy.

„Vláda přímo nezasahuje do rozhodování těžebních firem, i když nepřímo je růstu těžby ropy nakloněna. Kupříkladu docela ochotně vydává těžební povolení. K omezení těžby se tedy Spojené státy nepřidají,“řekl LN Boris Tomčiak, ekonom společnosti Finlord .

Momentálně těží USA kolem 8,7 milionu barelů denně. Bývaly ovšem roky, kdy se z tamních ložisek prodalo denně i 12 milionů barelů. Američané tedy mají kam růst.

„Pokud se přidají všechny země, které snížení těžby odsouhlasily, tak globální produkce poklesne o 1,8 milionu barelů denně,“odhaduje Tomčiak. „Nicméně Spojené státy, Kanada, Norsko a další země mají kapacitu na to, aby v příštím roce zvedly při současné ceně ropy svoji těžbu minimálně o jeden milion barelů denně, což by do značné míry vykompenzovalo rozhodnutí všech zemí OPEC. Proto nečekáme, že by cena ropy prudce vyskočila nahoru až někam třeba nad 80 dolarů za barel,“vysvětluje.

Což je na druhé straně dobrá zpráva pro řidiče. Donedávna levná ropa, a tedy i levné pohonné hmoty vedly k dlouho nevídanému nárůstu spotřeby benzinu a nafty. Konkrétně v Česku meziročně za letošní období od ledna do září narostl po letech poklesu a stagnace odbyt benzinu o 1,7 procenta na 1,6 miliardy litrů a nafty o téměř čtyři procenta na 4,2 miliardy litrů.

„Během prvního čtvrtletí příštího roku se ukáže, jak moc to země OPEC a další myslí se snížením těžby vážně. Dá se také čekat, že v Americe začnou těžaři otevírat nová ložiska a to samozřejmě bude znamenat tlak, který může zdražení ropy, a tedy i cen u čerpacích stanic brzdit,“soudí expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.

Nejprve oznámila Saúdská Arábie a další země kartelu OPEC, že sníží produkci černého zlata. Teď to samé říkají i některé země mimo kartel. Ropa proto prudce zdražuje. Je ale otázka, jak dlouho růst cen vydrží.