Dějepis místo informatiky
Já myslel, že když máme předmět informatika, tak se budeme učit dělat třeba webový stránky, ale my se místo toho učíme dějepis – postěžoval si nedávno jeden osmák. Prý se učí a zkouší dějiny počítačů, což ho vůbec nebaví. Nezajímá ho, v kterých letech byla vyvinuta první generace, ve kterých druhá a tak dále, ale nemůže nic dělat, protože jeho jméno začíná na S a třída se dělila na dvě skupiny podle abecedy. Ti z první poloviny abecedy mají jiného učitele a dělat webové stránky se učí. Uvádím to kvůli rodičům, co hledají pro své šestileté děti nejlepší školu a orientují se například podle osobnosti ředitele. Ano, ředitel nebo ředitelka mohou být skvělí nebo naopak zkostnatělí, ale jestli se bude dítěti ve škole líbit a naučí se, co považuje za užitečné, záleží jen a jen na konkrétním učiteli. A ovšem taky na pořadí v abecedě.
Právě o učení technických a přírodovědných předmětů mluvil před týdnem v Českém rozhlase plus velice zajímavě profesor Pavel Jungwirth. Na otázku, jak nejlépe učit chemii, v nadsázce odpověděl, že je dobré napřed vyhodit třídu do povětří a pak prozradit, na základě jakých vzorečků se to stalo. Fakt je, že v českých školách se to dělá většinou obráceně. Děti se učí vzorečky a výpočty, aniž vědí, k čemu prakticky slouží.
Profesor Jungwirth uvedl taky zajímavý příklad využití počítačů při přednáškách a frontální výuce vůbec. Přednášející mluví a vždycky po nějakém časovém úseku, třeba čtvrthodině, položí orientační otázku vztahující se k tomu, co právě vysvětlil. Studenti si vyberou ze tří nebo čtyř nabídnutých odpovědí tím, že na jednu kliknou. A učitel okamžitě ví, na čem je. Pokud správně odpovědělo devadesát procent přítomných, je možné látku dál rozvíjet a pokračovat v přednášce. Pokud to je jen dvacet procent, je třeba vysvětlit ji znovu, jinak. Z toho je patrné, že digitální technologie skýtají ve výuce víc možností, než jsme si mysleli.
Zvláštní situaci vytváří novela školského zákona, která učinila poslední ročník mateřské školy povinným. Týká se očkování. Zatímco při zápisu tříletého nebo čtyřletého dítěte do školky se vyžaduje potvrzení o nezbytné vakcinaci a netolerují se výjimky, v případě dítěte pětiletého, tedy předškoláka, ředitelky mateřských škol tak striktní být nemohou. Důvod je zřejmý. Vyloučit dítě z povinné školní docházky v zásadě nelze. Šance pro alternativní matky, bolehlav pro ředitelky mateřinek.