Deprese jsou horší než chudoba

LONDÝN/PRAHA Normální duševní stav a také spokojené soužití s partnerem a dobré vztahy s dětmi a přáteli činí člověka šťastnějším, než kdyby mu zaměstnavatel zdvojnásobil plat. Tak to alespoň vyplývá z rozsáhlých výzkumů, které mezi 200 000 obyvateli Británie, Německa, USA a Austrálie uskutečnili vědci z prestižní Londýnské školy ekonomie. Výzkumníci se snaží studovat pocity štěstí a hodnotit je z pozic ekonomické vědy.

Vědci ve studii, kterou v pondělí představili na odborné konferenci v Londýně, konstatovali, že běžní lidé ve vyspělých zemích nejsou dnes šťastnější, než byli před padesáti lety. A to přesto, že se jejich reálné příjmy za tu dobu téměř zdvojnásobily.

Podle jejich výzkumů totiž pocity nespokojenosti nejsou ve vyspělém světě způsobeny ani tak ekonomickými důvody, ale vyplývají hlavně ze selhání mezilidských vztahů a z fyzických a psychických onemocnění.

„V minulosti naše pocity štěstí či trápení se závisely na chudobě, nezaměstnanosti, vzdělanosti a zdraví. Nyní se jako významné faktory prosazují deprese a pocity nezvladatelné úzkosti, domácí násilí, alkoholismus, odcizení rodičů a dětí,“uvedl hlavní autor studie, ekonom Richard Layard. Soudí, že nové poznatky vyžadují od státu jinou roli: nesledovat jen ekonomickou prosperitu společnosti, ale hledat způsoby, jak povzbudit její mentální zdraví a spokojenost s osobním životem.

Kdyby se ve vyspělých zemích podařilo vyléčit deprese a nezvladatelné úzkostné stavy, mělo by to na lidskou spokojenost podstatně větší vliv než zvýšení materiálního blahobytu, vyvozují autoři rozsáhlé britské studie.

Podle jejich propočtů by totiž eliminace depresí snížila ve společnosti pocity nespokojenosti a trápení se o plných dvacet procent, zatímco odstranění materiální chudoby jen o pět procent. Podobně vzdělání má na pocit spokojenosti mnohem menší vliv než například spokojený partnerský život. A emoční zdraví má na budoucnost dětí větší dopad než školní výsledky, uvádějí autoři studie.

Doporučují proto, aby se státní úřady a organizace více zaměřily na pomoc lidem s mentálními potížemi. Také školy by měly žáky naučit, co mohou při těchto poruchách dělat. Zvýšené náklady na léčení psychických nemocí se podle studie vrátí díky ekonomickému přínosu uzdravených lidí. jet