UniCredit se zbavuje svých kostlivců

Největší italská banka navýší kapitál o 13 miliard eur a propustí 14 tisíc lidí. Česka se však změny pravděpodobně nedotknou

ŘÍM/PRAHA V Itálii začal předvánoční bankovní úklid. K obří restrukturalizaci se teď přihlásila UniCredit Bank. Ta je v zemi největší bankou podle aktiv a zároveň se jedná o nejdůležitější systémovou banku.

Oznámení přitom přichází v době, kdy se italské banky nacházejí v jednom ze svých nejsložitějších období. Například nekvalitní úvěry v tamních finančních domech dosahují výše 360 miliard eur, tedy ekvivalentu jedné pětiny italského hrubého domácího produktu.

Ještě palčivější je problém třetí největší banky Monte dei Paschi. Ta potřebuje se soukromými investory vyjednat do konce roku rekapitalizační balíček, aby se vyhnula státní pomoci. Posledním zdrojem obav je italské „NE“v prosincovém referendu ohledně změn ústavy. V této souvislosti rezignoval premiér Matteo Renzi a jedním z hlavních úkolů jeho nástupce Paola Gentiloniho je právě vyřešit bankovní krizi.

Chystané kroky UniCredit by měly pomoci bance dát se patřičně do pořádku. Chystá se proto navýšit základní kapitál o 13 miliard eur (asi 351 miliard korun), což je za celý italský bankovní sektor vůbec největší částka. Například Monte dei Paschi potřebuje pět miliard eur. Jen pro představu, ke včerejšímu dni dosahovala tržní kapitalizace UniCredit podle agentury Reuters necelých 15 miliard eur.

Toxické portfolio

Banka se chce také vyhnout problémům v podobě toxických úvěrů ve výši 17,7 miliardy eur. Ty plánuje prodat soukromým investorům. Konkrétně by je měly koupit dvě nově vytvořené americké společnosti: jednu má ovládat newyorský hedgeový fond Fortress Investment Group, druhou pak společnost Pimco. V obou nově vytvořených subjektech by měl mít UniCredit podíl.

Právě tyto kroky by měly pomoci bance do roku 2019 navýšit kapitálovou přiměřenost ze současných 10,8 procenta na více jak 12,5 procenta. Výpověď dostane asi 14 tisíc lidí, primárně v Itálii.

Z letošního zisku nevyplatí žádnou dividendu, v budoucnu se má vyplácet mezi 20 a 50 procenty.

Chce získat kapitál 13 miliard eur, prodá část vlastních akcií. Do roku 2019 hodlá zvýšit kapitálovou přiměřenost z 10,8 na 12,5 procenta.

Jednou z největších oznámených změn je, že banka v příštích několika letech propustí asi desetinu svých zaměstnanců. Dnes jich má po světě na 142 tisíc. Celkem by tak o práci mělo přijít 14 tisíc lidí, většinou v Itálii. To je přitom o 6500 zrušených míst více, než se původně očekávalo.

Banka rovněž zavře 944 z celkového počtu 3800 poboček, které v 16 zemích: Itálii, Rakousku, Německu, Ázerbájdžánu, Česku, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Slovinsku, Slovensku, Srbsku a Turecku. má. Jen na personálních nákladech by tak mohla ušetřit kolem 1,1 miliardy eur.

Škrty však nezahrnují ztrátu míst, která zmizí v souvislosti s letos odsouhlaseným prodejem některých aktiv. Například se UniCredit zbavuje společnosti Pioneer Investments, kterou by měl za 3,6 miliardy eur koupit francouzský Amundi, kde má největší podíl francouzská banka Crédit Agricole. Minulý týden rovněž Italové oznámili, že se za 2,6 miliardy eur zbavují třetinového podílu v polské Bank Pekao.

Češi o práci nejspíš nepřijdou

Oznámené změny se patrně nedotknou Česka a Slovenska, kde UniCredit rovněž působí. Naopak podle strategického plánu považuje skupina země střední a východní Evropy za růstové a chce zde zvyšovat svou zákaznickou základnu.

UniCredit Bank v Česku a na Slovensku v posledních letech vykazuje výborné hospodářské výsledky a roste zde dvouciferným tempem. Jak uvedl před časem v rozhovoru s LN Paolo Iannone, místopředseda představenstva tuzemské UniCredit Bank, v uplynulých pěti letech vzrostl zisk české dcery o více než 70 procent. Bankovní trh jako celek přitom za stejnou dobu expandoval jen o šest až sedm procent ročně.

Ostatně restrukturalizace zahraničních matek se málokdy, jestli vůbec, dotýká českých dcer, které jsou v evropském kontextu vysoce ziskové. O tom se ostatně vminulosti přesvědčila i ČSOB, jejíž mateřská skupina KBC získala v době finanční krize v letech 2008 a 2009 od státu a od vlámské vlády celkem sedm miliard eur. Kvůli té však později musela projít restrukturalizací a prodat část svého majetku.