Na deprese platí ryby a pohyb
Kpředvánočnímu vypětí se přidává nedostatek slunečního svitu, na který jsme velmi citliví. Výsledkem může být únava, vyčerpání, ale také problémy se spánkem, potíže s trávením či pocity napětí nebo smutku. I tak se může projevit deprese, jedno z vůbec nejčastějších psychických onemocnění. Alespoň jednou za život v různé míře závažnosti potká zhruba každého desátého z nás.
Odbornou pomoc však vyhledá jen zlomek nemocných, a to nejen v Česku, ale i v jiných vyspělých zemích světa. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je v Evropě léčena pouze polovina pacientů s těžkou depresí. Ti zbývající, i když léčbu potřebují, léčeni nejsou. jich výskyt souvisí se životním stylem, tedy je možné ovlivnit jejich rostoucí výskyt. Konkrétním příkladem je oblast výživy a zejména problematika příjmu nenasycených omega-3 mastných kyselin. Mají prokazatelně pozitivní vliv na stav mozku a naopak jejich nedostatek lidské psychice škodí. Mimo jiné působí příznivě při již zmiňovaných depresivních poruchách, a to jak preventivně, tak jako doplněk léků.
Americká psychiatrická asociace doporučuje pravidelnou konzumaci ryb právě kvůli obsahu omega-3 mastných kyselin pacientům s depresemi i těm, kteří trpí poruchami nálady nebo psychotickými poruchami.
Lidský mozek je – kromě vody – tvořen převážně tukem, a tak velmi záleží na tom, jaké tuky člověk ve své stravě přijímá. Omega-3 mastné kyseliny jsou přirozeně obsaženy v mořských rybách a jejich tuku, jenže rybí pokrmy jsou na talíři většiny lidí spíš vzácnost. Průměr zemí EU v příjmu ryb je 22 kilogramů na osobu a rok, Čech jich zkonzumuje pouze pět kilogramů.
O mnoho lépe na tom nejsou ani Britové, 90 procent britských dětí jí ryby méně než dvakrát týdně, což je málo, a to nejen s ohledem na vývoj a funkci jejich mozku.
„Představa, že si stačí jednou za čas dát smažený kousek ryby s hranolky a člověk pro sebe udělal dost, je mylná,“shrnuje Alex Richardsonová. Sardinky, losos, treska, tuňák a další druhy mořských ryb by podle ní měly být běžnou součástí jídelníčku všech lidí bez ohledu na věk.
Poslední dny před Vánoci pro každého nejsou nejradostnějším obdobím roku. Mnozí z nás bojují s hořícími termíny, dlouhým seznamem toho, co musí být hotovo, a přemítáním nad tím, jak velká díra zůstane po svátcích v peněžence. I tím se otevírají dveře k projevům deprese. Téměř pětina obyvatel má příznaky deprese. Mezi nimi jsou nejčastěji právě ti, kdo sami pro své zdraví mnoho nedělají.
Daň za pohodlný život
Za rostoucím výskytem duševních poruch, a to nejen depresí, je možné vidět také to, jak výrazně se lidský život oproti minulosti proměnil. „Depresi je možné vnímat jako moderní poruchu,“je přesvědčen profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Psychické poruchy jsou podle něj daní, kterou platíme za to, jak sice pohodlně, ale zároveň uspěchaně žijeme.
Ukazují to i data z výzkumu, na kterém se profesor Raboch podílel s psychologem Radkem Ptáčkem. Cílem bylo zjistit, v jaké psychické kondici Češi jsou a jak vlastně žijí. Výsledky nejsou povzbudivé. Více než polovina populace žije zdravě jen v nepravidelných intervalech a čtvrtina prakticky vůbec.
Mezi nimi jsou nejčastěji právě ti, kdo sami pro své zdraví mnoho nedělají. Jedí a pijí nepravidelně, nedokážou odolat velkému množství sladkostí a naopak se spíše vyhýbají rybám, ovoci a zelenině. Příliš kladný vztah nemají ani k pohybu nebo k pěstování koníčků. To všechno přitom má vliv také na jejich duševní zdraví.