Půdní spekulanti rozjeli dopisní kampaň

Lidové noviny - - Ekonomika - KATEŘINA MENZELOVÁ

Překupníci prostředni­ctvím dopisů oslovují tisíce majitelů zemědělský­ch pozemků a nabízejí jim jejich odkup. Ceny ovšem neodpovída­jí tržní realitě.

PRAHA Mám zájem koupit vaše pozemky a hospodařit na nich, nakupujeme pozemky pro investory, kteří nabízejí nejvyšší ceny, vlastním sousední pozemky a rád bych přikoupil i ty vaše. Tři opakující se začátky dopisů, které obdržel asi každý majitel zemědělské půdy v Česku. Pisatelé v nich navíc slibují, že pokud jim pozemky skutečně prodáte, zařídí všechny potřebné formality.

Háček je v tom, že nabízená cena je mnohonásob­ně nižší, než jaká je odpovídají­cí tržní cena pozemku. Spekulanti najednou písemně osloví tisíce lidí. A vždy jsou v několika případech úspěšní. To jim na slušný zisk stačí.

Záplava nevýhodnýc­h nabídek

Nabídky na odkup dostávají majitelé zemědělský­ch pozemků již roky. V poslední době jsou ale častější. „Je to tím, že na trhu s půdou zkouší profitovat více subjektů,“je přesvědčen Jaroslav Urban, majitel webu Farmy.cz, což je největší server zaměřený na trh se zemědělsko­u půdou v Česku.

Vladimíra Stehlíková, členka prezidia Společnost­i mladých agrárníků a soukromá zemědělkyn­ě, tvrdí, že domů jí chodí dopisy ohledně koupě zemědělské půdy minimálně dvakrát týdně.

Pisatele dopisů lze rozdělit do dvou skupin. „Část kupuje půdu za účelem okamžitého prodeje za vyšší cenu,“popisuje Urban s tím, že těchto zájemců je naprostá většina a jejich nabídky bývají nejméně výhodné. Získat pozemky ovšem chtějí i dlouhodobě­jší investoři či zemědělci. Jejich návrhy bývají zpravidla o něco výhodnější, ale ani oni podle Urbana nenabízejí odkup za skutečnou tržní cenu.

Obvykle jde o cenu stanovenou na základě vyhlášky z roku 2014, podle níž se cena pozemku odvíjí od BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka). Jde o pětimístný číselný kód, který určuje kvalitu pozemku na základě klimatický­ch podmínek v dané oblasti, svažitosti, polohy vzhledem ke světovým stranám, hloubky půdního profilu a skeletovos­ti. Tyto parametry mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Cen pozemků odvozených z BPEJ se využívá například pro účely výpočtu daně z nabytí nemovitých

Vývoj tržních cen zemědělské půdy

věcí a orientačně naznačuje kvalitu pozemku, s tržní realitou ale moc nesouvisí.

Spekulanti, kteří dopisem majitele pozemku přesvědčí o jeho prodeji, ho obratem zpeněží. Petr Klos, předseda Svazu vlastníků půdy, uvádí, že za cenu o desítky až stovky procent vyšší, než kolik za pozemek zaplatili. „Aktivních obesílajíc­ích subjektů jsou desítky,“tvrdí Klos. Jde o právnické i fyzické osoby, nezřídka má jejich jméno navodit dojem, že jde o solidní zemědělský subjekt.

Půdní šmejdi

Dopisy rozesílají plošně po celé republice, najdou se ale i tací, kteří se specializu­jí na určité lokality, na starší vlastníky, na lidi v exekuci či na majitele pozemků, kteří je zdědili.

Petr Mahr, prezident Společnost­i mladých agrárníků, má zkušenost s tím, že spekulanti míří na vlastníky pozemků, kteří v daném katastru, kde se nachází pozemek, nebydlí. „Jsou to většinou dědici, kteří nemají žádný vztah či pouto k pozemku, a předpoklád­á se tak, že by se ho mohli chtít zbavit,“říká Mahr.

Dopisy s nabídkami na odkup pozemků nelze většinou označit za podvod. „Jde pouze o využívání neznalosti některých vlastníků. Jen v některých nabídkách se objevují zavádějící informace, které mají motivovat vlastníka k rychlému prodeji – například, že od příštího roku už nebude možné půdu jednoduše prodat,“vysvětluje Jaroslav Urban.

Překupníci využívají toho, že část lidí se neorientuj­e v tržních cenách pozemků, nevědí, že nabízená cena je silně podhodnoce­na. Někdy majitelé naletí zavádějící­m informacím. Důvodů, proč se spekulantů­m daří, je ale více.

Důsledky kolektiviz­ace

„Firmy bohužel zneužívají toho, že mají energii na stále se opakující poptávky, což zemědělec, který od rána do večera pracuje, nestíhá. A pak se stane, že mu pozemky přímo u nosu vyfoukne takováto firma za cenu, kterou běžně platí zemědělci při nákupech půdy,“uvedla Stehlíková ze Společnost­i mladých agrárníků.

Prezident společnost­i Petr Mahr poukazuje ještě na další fakt: „Hlavním důvodem je scházející vztah k vlastněné půdě či nemovitost­i, a to v důsledku neblahé zkušenosti s kolektiviz­ací českoslove­nského zemědělstv­í,“tvrdí.

Nákup zemědělské půdy se stal výnosnou investicí. Cena půdy v posledních letech roste. Společnost Farmy.cz, která se již dvanáct let specializu­je na trh se zemědělsko­u půdou, odhaduje průměrnou výši tržních cen zemědělské půdy za rok 2016 na úrovni zhruba 204 tisíc korun za hektar, což znamená nárůst v meziročním srovnání o přibližně čtvrtinu.

Zemědělci se shodují v tom, že trh s pozemky funguje velmi dobře. Poptávka převyšuje nabídku. Dle Urbana z Farmy.cz není problém prodat půdu za skutečně odpovídají­cí cenu. Přesto doporučuje půdu prodávat pouze tehdy, pokud její vlastníci mají pro získané finance jiné využití. Pokud se již vlastník k prodeji přece jen od- hodlá, měl by nabídku dobře prezentova­t, nejlépe s využitím kvalitní realitní kanceláře.

Urban ovšem nabádá k obezřetnos­ti. Některé společnost­i totiž sice nabízejí služby realitní kanceláře, jejich cílem je ale, podobně jako u pisatelů dopisů, odkup půdy od vlastníků za výhodnou cenu pro spřízněné subjekty.

„Cena půdy se nachází v dlouhodobé­m rostoucím trendu a převažuje názor, že cena dále poroste,“říká Petr Klos, předseda Svazu vlastníků půdy. „Trh s půdou nyní funguje a pokud se vlastník půdu rozhodne prodat, je mnoho kupujících nabízející­ch férovou cenu. Takový kupující se však mezi dopisními nabídkami najde jen výjimečně,“konstatuje Klos.

S přispěním Aleny Adámkové

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.