Ikonu Hamburku brzdila nenasytnost
HAMBURK/PRAHA Psal se rok 1917 a okolo zuřila první světová válka, když německý architekt Bruno Taut rýsoval novátorské návrhy krystalických budov, které se jako by vznášely na vrcholu alpských hřebenů.
V jeho snových představách pluly odhmotněné transparentní objekty mimo čas a prostor. Kolem jen ticho a nekonečné dálky. Taut si představoval, že za peníze utracené ve válečném konfliktu by šlo takové fantaskní vize přetavit ve skutečnost.
Uplynulo téměř sto let a jeho subtilní krystalické sny se zhmotnily v severoněmeckém Hamburku.
Dvojice respektovaných švýcarských architektů Jacques Herzog a Pierre de Meuron navrhla vznosnou koncertní síň, která se už stala ikonickou dominantou bezmála dvoumilionového města i magnetem pro turisty. Na Tauta v mnohém navazuje.
„Věřím, že stavba dokáže u lidí vytvářet pozitivní emoce,“řekl týdeníku Der Spiegel jeden z autorů Jacques Herzog.
Vyhlídkovou terasu, která se nachází 37 metrů nad zemí na platformě mezi původní starou budovou a a nástavbou, už tam zprovoznili na podzim.
Dokonalá akustika
Elegantní linie 110 metrů vysoké stavby se vypínají nad hamburským přístavem. Neční tedy sice na alpských velikánech, ale na bývalých přístavních skladech, do-
Labská filharmonie v Hamburku
jem je ale skutečně impozantní. „Hamburk získal s Labskou filharmonií působivou budovu, bez jejíž architektury si dnes již panorama města nelze představit,“uvedl starosta Olaf Scholz. Podle něj má projekt velký potenciál návštěvníky hanzovního města nadchnout. Střecha budovy připomíná rozbouřenou hladinu nedalekého Severního moře. Stavbu, členěnou do tří úrovní, považuje Scholz za architektonicky fascinující.
Vedle dvojice koncertních sálů s prudce stoupajícími řadami še- dých čalouněných křesel tam najdou návštěvníci také hotel s 244 pokoji, více než 500 parkovacích míst. Dále ještě menší sály, kluby a několik restaurací. Raritou jsou 82 metrů dlouhé obloukovité pohyblivé schody, po kterých se návštěvníci posouvají dovnitř budovy. Promyšlený koncept koncertního sálu zaručuje, že žádný z posluchačů nebude sedět ve větší vzdálenosti než 30 metrů od hudebního tělesa na koncertním pódiu. Působivost interiéru je srovnatelná s dojmem, jaký navozují gotické katedrály.
Jacques Herzog říká, že se snažili dosáhnout co nejlepší akustiky, proto najali japonského mistra v tomto oboru Yasuhisu Toyotu. Tomu se díky dvojitému odhlučnění, speciálně zakřiveným stěnám a také zvonu pod stropem, který vrací zvuk do sálu, podařilo dostat akustiku sálu na nejvyšší úroveň.
„Jestli ten sál bude znít z poloviny tak dobře, jak vypadá, pak bude Labská filharmonie neporazitelná,“vyjádřil se ředitel filharmonie Christoph Lieben-Seutter.
Severoněmecký Hamburk se dočkal. Už 11. ledna bude otevřena budova Labské filharmonie. Nadšení z obdivuhodné architektury tlumí mnohokrát navýšené náklady. Daňové poplatníky nakonec stavba přijde na astronomických 789 milionů eur, tedy asi 21 miliard korun.
Desetkrát dražší
Je to však také stavba, která mnohonásobně překročila původní rozpočet a zkomplikovaly ji četné průtahy.
Od chvíle, kdy městští úředníci poklepali na základní kámen, uplynulo už deset let. Podle původních plánů měla být dokončena už v roce 2010. Stavbu pozdržely vleklé průtahy při stavebních pracích a následný právní spor, který řešil, kdo má nést strmě rostoucí finanční rozpočet. Jak přibývaly odklady, rostly i náklady. Zvýšily se desetinásobně. Z původních 77 milionů eur vyrostla cena až na konečných 789 milionů eur, tedy na přibližně 21 miliard českých korun.
„Zveřejňované odhady byly od počátku nereálné,“připustil Olaf Scholz, který doufá, že nadšení z výjimečné stavby převáží nad rozladěním zmnohaciferných faktur a podezření, že peníze nebyly vynaloženy účelně.
Radní věří, že se prostředky městu vrátí. Hamburk chce stavbu využít v reklamní kampani a přitáhnout další turisty. Letos tam zaznamenali 13 milionů noclehů ročně a číslo chtějí zvýšit na 20 milionů. „K tomu přispěje posílená image Hamburku jako města hudby,“věří starosta Scholz.
Zvýšený zájem čeká už počátkem ledna, kdy vystoupí i Einstürzende Neubauten, jedna z nejkultovnějších německých kapel. V Česku ji proslavil legendární plzeňský „koncert“v roce 1987, kdy nemohla vystoupit a byla policií eskortována za hranice.