Věda v éře nejistot

Možná jsme si v Česku zvykli až moc fňukat. Měli bychom tedy vědět, jak vypadá skutečný průšvih – třeba i ve financování vědy. Není to tak dávno, co byla Brazílie jako součást uskupení BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) považována za rychle se rozvíjející ekonomiku, jakéhosi jihoamerického jaguára. Jenže přišla rána: těžká recese.

Bolestně to pociťují brazilští badatelé. Jen za poslední tři roky se vědní rozpočet v Brazílii snížil o čtyřicet procent a zlepšení hned tak nepřijde. Hovoří se totiž o fixaci rekordně nízkého „budgetu“na celé dvě dekády! „To bude konec vědy v Brazílii,“varuje fyzik Luiz Davidovich, předseda Brazilské akademie věd, jenž spolu s představiteli univerzit a výzkumných center píše dopisy, kam jen může – samozřejmě i prezidentovi Michelu Temerovi.

Pro dokreslení: Brazílie je sedmá, respektive osmá největší ekonomika světa, záleží na zvolených kritériích. Rozpočet pro výzkum, vývoj a inovace (navíc do resortu nově přibyly i telekomunikace) činil v letošním roce 4,6 miliardy realů čili asi 35 miliard korun. A to je, při započtení inflace, nejméně peněz za deset let. Jak v říjnu uvedl časopis Science, zpožďuje se nebo stojí i stavba synchrotronu Sirius.

Situace je nejistá. Co dál? „Jak už někdo řekl, v Brazílii je i minulost nepředvídatelná,“vyjádřil se Davidovich. Každo- pádně jeho kolegové odcházejí už dnes, míří za stabilitou. Nejlidnatější zemi Latinské Ameriky s 207 miliony obyvatel patří podle žebříčku Nature Index, jenž hodnotí základní výzkum států dle článků v nejlepších přírodovědeckých časopisech, 23. místo na světě (za 219,71 bodu). Česku náleží 26. příčka (za 140,31 bodu). S příslibem české vlády navýšit vědecký rozpočet na 32,7miliardy ročně – už srovnatelně s tím brazilským – se dá čekat i „přibližování“výsledků... Ale kdo ví.

Situace v brazilské vědě je nejistá. Co dál? „Jak už někdo řekl, v Brazílii je i minulost nepředvídatelná,“vyjádřil se akademik Davidovich. Každopádně jeho kolegové odcházejí ze země už dnes, míří za stabilitou...

Ještě před Vánocemi dostali nečekanou nadílku britští vědci. Premiérka Mayová jim sdělila, že mohou ve výhledu do roku 2021 počítat s extra 4,7 miliardy liber (151 miliard korun).

Těžko to číst jinak než jako záplatu za nejspíše ztracené unijní prostředky po reálném brexitu, poněvadž britské univerzity a ústavy patří – vzhledem k jejich vysoké kvalitě – mezi nejúspěšnější příjemce z eurofondů (včetně štědrých grantů ERC).

Jak píše nejnovější magazín Nature, peníze nejsou vše: nejistou budoucnost má ve Spojeném království značná část z 31 tisíc výzkumníků, kteří pocházejí ze států EU. Není vůbec jasné, zda budou moci v zemi zůstat (nemají buď dostatečně dlouhý pobyt přes pět let, anebo nesplní podmínku ročního příjmu nad 30 tisíc liber).

Cizinci z Evropské unie představují šestinu z vědeckých pracovníků působících ve Velké Británii; v biologických, matematických a fyzikálních oborech tvoří dokonce téměř čtvrtinu (přesně 23 procent). „Pokud budou muset odejít, základní výzkum v těchto disciplínách to zasáhne víc než jinde,“předvídá prestižní časopis.