Lidové noviny

Chelsea podle Conteho. Jasně kraluje Anglii

- JIŘÍ ČIHÁK

PRAHA Během nastavenéh­o času sobotního duelu na Crystal Palace pobíhal ve svém vymezeném území ze strany na stranu jako tygr v kleci. Zatrnulo mu, když Fábregas před šestnáctko­u fauloval a nabídl domácím nebezpečný přímý kop. Ale ten Chelsea přežila. Stejně jako závěrečné vteřiny, během nichž Antonio Conte, nezkrotný kouč z Itálie, emotivně gestikulov­al, pokřikoval a napjatě vybízel své hráče k aktivnímu presinku.

Tak moc mu záleželo na dalším vítězství Chelsea, už jedenáctém v řadě!

Přitom přesně před rokem se stejný klub topil v krizi. V tabulce byl šestnáctý se záporným skóre a pouhými čtyřmi výhrami, zato teď v Anglii nemá konkurenta. Ligu vede už o sedm bodů a do nabitého vánočního programu letí v úchvatné formě.

„Gratulace patří hráčům, nikoli mně,“usmál se Antonio Conte po zápase. Skutečně?

Vždyť právě on probudil mátožnou Chelsea, jež se loni sotva „dopachtila“do první desítky. Usměrnil výbušného Costu, skvělému technikovi Hazardovi dal potřebnou volnost. Do týmu zapracoval odpadlíka Mosese, který tři roky za Chelsea nenastoupi­l, a základním kamenem pevné defenzivy – již nyní s deseti čistými konty – je dřív vysmívaný David Luiz.

To všechno zabalil do útočného rozestaven­í 3-4-3, na které nikdo ze soupeřů (zatím) nemá recept.

„Nevidím ve hře Chelsea žád- nou slabinu. Pro soupeře je to až děsivé,“uvedl fotbalový expert BBC Danny Murphy.

Jaký rozdíl oproti loňsku, ale i začátku současné sezony.

Pomalejší rozjezd

Dominance od prvního kola? Ne, tak to nebylo. „Potřeboval jsem čas, abych poznal hráče a porozuměl jim,“vysvětlil Conte, který správný fotbalový vzorec pro nové svěřence zprvu neměl.

„Chtěl jsem hrát v systému 4-2-4. Vpředu měli být dva útočníci a s nimi silní křídelní hráči,“nastínil bývalý trenér italské reprezenta­ce. Ale to se nedařilo. Stejně tak nevyšel pokus o rozestaven­í 4-3-3, s nímž Chelsea schytala facku v derby na Arsenalu (0:3).

Do třetice už se však nezmýlil.

Poskládal tříobránco­vý systém se dvěma halvbeky – hráči, kteří pendlují po lajně a stíhají bránit i útočit –, jež by v sestavě londýnskéh­o klubu před sezonou čekal málokdo. Už zmíněný Victor Moses nastupuje napravo a posila z Fiorentiny Marcos Alonso létá podél levé lajny.

Výsledek změny? Jedenáct zápasů, jedenáct výher, dvacet pět vstřelenýc­h gólů a jen dva inkasované! „Lhal bych, kdybych řekl, že nejsem nadšený. Ta série je parádní,“rozplýval se Conte. „Dosáhnout v téhle lize na jedenáct výher po sobě opravdu není snadné,“poznal během necelého půlroku v Anglii. Kam Chelsea posune na jaře? „Hlavně se musíme soustředit sami na sebe, ne na tabulku ani na ostatní,“pokračoval Conte. Před novináři kliďas, při zápasech bouřlivák.

„Stále se můžeme posouvat, zlepšovat se. Jedna věc je přijít s nějakou myšlenkou, ta další, aby ji hráči následoval­i. Já takové hráče mám,“pochvaluje si.

„Chelsea je stále větším a větším favoritem,“myslí si Jermaine Jenas, expert britské BBC. Třeba i proto, že na rozdíl od většiny konkurentů nehraje evropské poháry. Místo cest k náročným zápasům Ligy mistrů či Evropské ligy může drilovat taktiku na víkendovéh­o soupeře.

„A to jí dává velkou výhodu,“shodují se ligoví trenéři Tottenhamu a Middlesbro­ugh Pochettino s Karankou.

Zdá se, že Chelsea se může přibrzdit jen sama. Nebo to dokáže ještě někdo další?

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia