Rathův ježíšek od vrchního soudu
Tak jde čas s Rathem
PRAHA Málokdy měli detektivové a žalobci tak nabito. Síla vyšetřování exhejtmana a exministra ČSSD Davida Ratha spočívala v důkazech, které vyhlížely neprůstřelně: odposlechy telefonů, sledování lidí, zadržení politika s krabicí od vína se sedmi miliony korun. Přesto se Rathovi zatím daří mnohaletému vězení unikat.
Když v říjnu odvolací soud zrušil původní verdikt, napjatě se oče- kávalo, čím výrok odůvodní. Ten okamžik nastal a ukázalo se, že soud napadl zákonnost důkazů, tedy nejpádnější argumenty žalobců. Případem se bude muset znovu zabývat prvoinstanční Krajský soud v Praze, což proces prodlouží o dalších několik let.
Jádrem připomínek vrchního soudu je způsob, jakým Okresní soud v Ústí nad Labem nasazení odposlouchávacích zařízení na Ratha a spol. povolil. A tedy že tyto důkazy budou pro další vývoj případu nepoužitelné. Advokát To- máš Sokol, jehož klienty jsou manželé Kottovi (spoluobžalováni s Rathem), LN sdělil: „Vrchní soud konstatoval, že řízení předcházející vyhlášení napadených rozsudků obsahovalo zásadní procesní vady: nezákonnost odposlechů, záznamu telekomunikačního provozu a nezákonnost sledování osob a věcí – tedy prostorové odposlechy. Tyto procesy byly nedostatečně odůvodněny.“Ústecký soud při rozhodování, zda povolí odposlechy, dle odvolacího soudu pouze zkopíroval text návrhu žalobce a doplnil jej o úvod, aby bylo zřejmé, že jde o rozhodnutí soudu. „Fakticky rezignoval na svou rozhodovací činnost, tj. posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu,“stojí ve zdůvodnění, o kterém včera informovaly Český rozhlas a týdeník Euro.
Do hry vstoupí ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). „Podám stížnost pro porušení zákona,“napsal LN. Stížností se bude zabývat Nejvyšší soud. Stížnost ovšem směřuje v neprospěch obviněných, a tak případný souhlas Nejvyššího soudu by měl jen „akademický“účinek. Případ tím ovšem dostal politický nádech.
Rath býval vlivným členem sociální demokracie. Jaroslav Bureš, předseda pražského vrchního soudu, působil v Zemanově vládě (složené z politiků ČSSD) v letech 2001 až 2002 jako ministr spravedlnosti, v letech 2004 až 2005 byl členem vlády dalšího sociálnědemokratického premiéra – Stanislava Grosse.
To, že vrchní soud a konkrétně senát předsedy Petra Zelenky svým rozhodnutím porušil zákon, si myslí i pražská vrchní zástupkyně Lenka Bradáčová. „Důvody, které vedly jeden ze senátů Vrchního soudu v Praze ke zrušení rozhodnutí, jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i Ústavního soudu jen stěží odborně akceptovatelné. Odůvodnění nejen že popírá i dosavadní rozhodovací praxi samotného Vrchního soudu v Praze, ale významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí,“uvedla Bradáčová. Ta stála na počátku celého vyšetřování na přelomu let 2011 a 2012.
Podle šéfky Vrchního státního zastupitelství v Praze je rozhodnutí vrchního soudu zcela nestandardní.
„Rozhodnutí lze ve své podstatné části hodnotit jako přepjatě formalistické. Poukazování na údajné formální nedostatky v příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování, které senát Vrchního soudu v Praze nyní vytýká soudcům, kteří rozhodovali ve věci v přípravném řízení, je zcela neobvyklé právě s ohledem na opakované předchozí rozhodování celé soudní soustavy,“uvedla Bradáčová, které spuštění Rathova vyšetřování pomohlo v roce 2012 k cestě z ústeckého zastupitelství na pražský úřad.
Překvapený byl i prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula. „Všechny soudy, které se danou věcí po nařízení odposlechů, sledování či domovních prohlídek zabývaly, všechny byly povinny rozhodovat o zákonnosti obvinění jako takového. Pakliže by ve věci byla nějaká závada, je pravděpodobné, že by na ni už přinejmenším Ústavní soud upozornil. V tomto kontextu je pro mě rozhodnutí vrchního soudu překvapivé,“řekl LN Matula.
Důvěryhodná svědkyně
Prostorové odposlechy, o které se vyšetřovatelé opírají, byly nainstalovány například v domech podezřelých. Detektivové je nasadili i do kanceláře v kladenské nemocnici, hejtmanské pracovně nebo kancelářích středočeského dotačního úřadu.
Podle vrchního soudu nyní bude muset prvoinstanční soud přijít s novými důkazy – například zno- vu vyslechnout bývalého policistu Libora Gregora, který celý případ v říjnu 2011 nahlásil a tím spustil.
Naopak pozitivnějším pohledem na vývoj v kauze Rath oplývá advokát Vojtěch Veverka, obhájce podnikatele Ivany Salačové. Právě její svědectví hrálo důležitou roli vedle odposlechů. Salačová totiž detektivům popsala, jak fungovala skupina okolo exhejtmana Ratha. Stala se díky tomu spolupracujícím svědkem, kterému udělil soud „pouze“podmínku a peněžitý trest.
„Za důležité považuji pasáž zabývající se paní Salačovou. Soud odmítl, že by její slova byla nedůvěryhodná. Naopak vrchní soud uvedl, že její svědectví odpovídá ostatním důkazům a že je třeba odmítnout průpovídky typu ,byla naučená od policistů‘,“řekl LN Veverka.
„Obsah její výpovědi pak byl způsobilý významně přispět k ob- jasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny a obžalovaná splnila svůj závazek podat pravdivou výpověď o těchto skutečnostech jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem,“píše se v usnesení vrchního soudu, do něhož měly LN možnost včera nahlédnout.
Obžalovaní včetně Ratha původně svou strategii postavili na kritice místní příslušnosti soudů, které rozhodovaly o nasazení od- poslechů, sledování či domovních prohlídkách. Podle Ratha a spol. se případem na začátku neměla vůbec zabývat tehdy ústecká žalobkyně Bradáčová, nýbrž některý z vyšetřovatelů ve středních Čechách či v Praze.
Tím by o procesních úkonech rozhodovaly dle názoru obhajoby správné soudy – tedy ty místně příslušné, a nikoliv ústecký okresní. Vrchní soud však těmto námitkám nevyhověl.
Psal se říjen roku 2011 a středočeský hejtman z ČSSD David Rath spokojeně úřadoval ve svém středočeském hejtmanství. Netušil však, že v tu dobu se bývalý policista a toho času soukromý detektiv Libor Gregor vydal do Brna na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), aby zde oznámil své podezření na Ratha a spol. z páchání trestných činů při veřejných zakázkách.
V květnu 2012 jej protikorupční policie zadržela v Rudné u Prahy s krabicí od vína a sedmi miliony korun v ní. Šlo zřejmě o největší politickou rybu, která uvázla v policejní síti.
Kauza byla postavena na vyšetřování tendrů v zakázkách na rekonstrukci gymnázia v Hostivici, modernizaci nemocnice v Příbrami, dodávku technologie pro nemocnici v Mladé Boleslavi či opravu zámku v Buštěhradu.
Rath po propuštění z vazby v listopadu 2013 naznačoval, že případ se týká financování jeho mateřské ČSSD. „No jo, to musíme nějak tu bestii nakrmit… Já furt musím hlídat, aby voni, tam je těch lidí, kteří prostě najednou teď cejtěj, tak jsou volby, že to, ještě uhlídat, aby ti to neukradli druhou stranou…,“zaznělo na jednom z policejních odposlechů.
Soud začal rok a čtvrt po Rathově zadržení a skončil až loni v červenci.
Nepravomocný verdikt pro Ratha byl 8,5 roku vězení a propadnutí majetku ve výši 22 milionů korun. Rath, který se nyní živí jako praktický lékař, vždy trval na své nevině.
Verdikt odvolacího soudu padl po dalších 15 měsících. Vrchní soud v Praze v polovině října rozsudek zrušil. Písemné vyhotovení měl krajskému soudu doručit do konce listopadu. Termín byl nakonec posunutý na prosinec.
Až nyní se rozhodnutí dostalo k obžalovaným a jejich advokátům. Případ se vrátí na začátek a je zřejmé, že se protáhne o několik let.
Zdržování není v případu žádnou novinkou. Už loni Rath během řízení vyrukoval se zdržovací taktikou. Jeho závěrečná řeč zabrala zhruba 12 hodin. Pár měsíců před vynesením rozsudku exhejtman měnil advokáta a soudce Roberta Pacovského napadal kvůli údajné podjatosti.