Zeman se rozhodl hájit Babišova práva
PRAHA Několik týdnů se šířila zvěst, že si prezident Miloš Zeman nechává zpracovávat posudky, protože chce vetovat novelu zákona o střetu zájmů, pro niž se vžil název lex Babiš. Včera se tato zvěst stala realitou.
„ Převážila snaha pokusit se ovlivnit volnou soutěž politických stran,“zdůvodnil veto mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Prezident se tak ztotožnil s pozicí ministra financí Andreje Babiše (ANO), který novelu považuje za útok na svou osobu. kas
Sněmovna má dost hlasů na to, aby Zemanův nesouhlas přebila. Pokud se to stane, prezident se podle svých slov obrátí na Ústavní soud.
Zeman původně říkal, že novelu nechá projít, protože jeho veto by bylo spíš symbolické – prakticky všechny strany s výjimkou hnutí ANO zpřísnění střetu zájmů podporují. O to významnější symboliku má, že hlava státu nakonec legislativní cestu zákona zkomplikovala. Prezident tím přidal další kapitolu k ochlazování vztahů se svojí kdysi domovskou ČSSD a přimkl se blíž k Babišovi.
Sněmovní podpora pro novelu se prověřila už dvakrát. Podruhé, když ji poslancům se změnami vrátili senátoři. V obou případech se zvedl počet rukou, který přesahuje ústavní většinu, což na přehlasování prezidentova veta ani není nutné, stačí sto jedna hlasů. Podle zákonných lhůt by to teoreticky mohla sněmovna udělat ještě letos, ale s hradním nesouhlasem se vypořádá na lednové schůzi. „Můžeme zákon projednat až deset dnů poté, co dorazí do sněmovny, což vychází na Silvestra. Takže by stejně neplatil od Nového roku, protože má účinnost patnáct dnů ode dne, kdy vyjde ve sbírce,“říká předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák.
On i další politici předpokládají, že podpora se najde i potřetí.
Prezident ve svém zdůvodnění napadl dva pozměňovací návrhy, které nebyly součástí vládní verze zákona. Jeden zapovídá firmám, v nichžmá člen vlády alespoň čtvrtinový podíl, přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám – jeho autorem je Martin Plíšek, poslanec TOP 09. Druhý zakazuje vlastnic- tví tištěných médií, rozhlasu a televize, ten předložil tehdy poslanec a nyní ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Být byť i minoritním majitelem médií má být protizákonné nejen u členů vlády, ale i poslanců, starostů, náměstků nebo veřejných ochránců práv.
Zemanovy posudky uvádějí, že takový zákaz je příliš plošný, a tudíž neústavní. „Testu přiměřenosti obtížně vyhoví i proto, že zahrnuje také provozovatele televizního nebo rozhlasového vysílání, kteří nevysílají nic jiného než hudbu nebo naučné pořady,“stojí v prezidentově prohlášení.
U zákazu přístupu do tendrů a k dotacím zdůvodnění veta pracuje s tím, jak by k omezení svých práv přišli další podílníci ve firmě, kteří ve vládě nesedí. O tom, jestli přijaté změny odporují nejvyššímu zákonu státu, smí rozhodnout jen Ústavní soud. Zeman avizoval, že se na něj obrátí, pokud jeho veto novelu nezhatí. Podání na soud nebude mít automaticky odkladný účinek. To znamená, že nejpozději na přelomu ledna a února ztratí všechny firmy Agrofertu možnost ucházet se o tendry a dotační výzvy – pokud Babiš firmu nepřepíše na někoho jiného. Zákaz vlastnit média platí až na ministry, kteří přijdou po účinnosti zákona.