Na Donbase opět zněla těžká palba
Na východoukrajinské frontě obětí přibývá, ale zájem o Ukrajinu přitom klesá. Nejpřijatelnějším řešením pro Moskvu i Kyjev by bylo zachování statusu quo.
DEBALCEVE/PRAHA Mrtvé a raněné přinesly těžké boje, které se v posledních dnech a hodinách rozhořely především na přístupových komunikacích vedoucích k významnému železničnímu uzlu Debalceve. Obě strany z taktických důvodů snižují své ztráty a zveličují ztráty protivníka. Kyjev včera přiznal pět zabitých a 16 těžce raněných vojáků u Světlodarska, což je jeden z klíčových přístupových bodů k nádraží.
Tisková služba tzv. Luhanské lidové republiky (LNR) vydala včera ale zcela jinou svodku – podle ní prý Ukrajinci přišli o deset mužů. Zato jednotky LNR hlásí pouze dva nezvěstné. V každém případě i podle ukrajinského ministerstva obrany jsou tyto dny nejtragičtějšími pro Ukrajinu za posledních pět měsíců.
Porušené dohody
Střelba z děl ráže 152 a 122 mm byla zahájena v neděli ráno. Kyjev obviňuje z vyprovokování střetu rebely, podle nich ale veškerou odpovědnost nese ukrajinská armáda. V pondělí odpoledne ukrajinské ozbrojené síly získaly převahu a palba na chvíli ztratila na intenzitě. K večeru ale rebelové hlásili další ukrajinskou ofenzi- vu po celé debalcevské frontě. Strategické Debalceve se v zimě 2015 stalo symbolem ukrajinské porážky. Bylo rebely dobyto 18. února 2015 – už po podepsání tzv. druhých minských dohod.
Přičemž obě strany konfliktu se v běloruském Minsku předtím dohodly, že Debalceve, které v tu chvíli drželi v rukou Ukrajinci, se bude i nadále podřizovat Kyjevu. Povstalci využili klidu zbraní a ukrajinské vojáky v Debalceve obklíčili a vytlačili. Kyjev tento postup označil za zásadní porušení mírových dohod, což sice uznali i v Berlíně a Paříži, ale Debalceve se zpátky už získat nepodařilo.
Podle velení ukrajinské armády povstalci záměrně střílejí na je- jich pozice z obydlených vesnic, aby vyvolali odpověď Ukrajinců a aby oběťmi ukrajinské střelby byli civilisté. Od počátku války v roce 2014 zahynulo ve válce na Donbase přes 10 tisíc osob, civilistů i vojáků.
Od letošního podzimu se situace na východoukrajinské frontě stabilně zhoršuje. Politologové označují současný stav za bezvýchodný a upozorňují na zajímavý fakt – o teritorium ovládané separatisty přestává mít zájem jak Moskva, tak Kyjev. Pokračující konflikt, politická nestabilita a především zničující korupce, kterou se nedaří vymýtit, odrazuje i zahraniční investory. V roce 2016 vložili do ukrajinské ekono- miky pouze 500 milionů amerických dolarů. V Evropě i USA, na které Kyjev od začátku konfliktu nejvíce spoléhal, se objevil syndrom „unaveni Ukrajinou“.
Sankce prodlouženy
Na Ukrajině rostou obavy z toho, že po nástupu do funkce nového amerického prezidenta Donalda Trumpa už konflikt s Ruskem v ruských „teritoriálních vodách“nebude vůbec nikoho zajímat. I proto v Kyjevě s úlevou kvitovali včerejší rozhodnutí EU prodloužit protiruské ekonomické sankce o dalších šest měsíců – do 31. července 2017. Důvodem nespokojenosti Bruselu s Ruskem je neplnění minských dohod.
Stejně nadšeně Kyjev přijal víkendové rozhodnutí Velké Británie o prodloužení pomoci při výcviku ukrajinských vojáků britskými instruktory o další rok.
Ani tato politická rozhodnutí ale neznamenají pro zahraniční investory žádnou pobídku či jistotu, že vkládat peníze do ukrajinské ekonomiky je rozumné.
Podle ukrajinského analytika a spisovatele IsaakaWebba Ukrajina nyní musí vynaložit „obrovské úsilí“, aby si udržela podporu USA v současném objemu. „V Republikánské straně při vší její tradiční protiruské pozici je skupina vlivných osob, které zastávají stejné izolacionistické postoje jako Trump – jejich základem je idea přestat se vměšovat do konfliktů ve světě,“píše Webb pro Foreign Affairs. Jedním z konfliktů, které by mohly přestat Washington zcela zajímat, je i ten ukrajinský.